Úvěry padlé Sberbank by měla koupit jiná banka. Je to nejlepší pro klienty i věřitele, tvrdí insolvenční správkyně Lužová

HN: Jaká je momentálně situace?

Insolvenční soud v Praze 26. srpna prohlásil úpadek Sberbank a konkurz na její majetek. Proto jsem 15. září předložila soudu seznam věřitelů, který se bude přezkoumávat. Už předem je jasné, že na prvním jednání nebude možné přezkoumat pohledávky všech. To není v lidských silách. Bude se jednat o ty největší z nich, tvořící asi 70 procent celkových závazků banky, které jsou přibližně ve výši 61 miliard korun. Další věřitelé budou také obesláni, jakmile to bude možné, a jejich pohledávky budou přezkoumány na navazujícím jednání.

HN: Co bude následovat?

Po tomto jednání proběhne schůze věřitelů. I ti, jejichž pohledávky případně nebudou přezkoumány na prvním jednání, budou moci hlasovat na schůzi věřitelů, pokud jim bude toto právo uděleno. Na schůzi se bude volit zejména řádný věřitelský výbor namísto toho současného, který je takzvaně prozatímní. Může se stát, že tento prozatímní věřitelský výbor bude potvrzen a stane se tak řádným. Anebo se zvolí úplně nový. Může se také rozhodovat o mém odvolání. A až schůze věřitelů skončí, budou následovat další jednání s věřitelským výborem, který určí, jakým způsobem chce celou záležitost řešit.

HN: Jaká je přesně role prozatímního věřitelského výboru?

Je v podstatě stejná jako řádného, je pouze časově omezená. A to do doby, dokud nedojde k volbě řádného věřitelského výboru. O jmenování prozatímního věřitelského výboru jsem sama žádala hlavně proto, že nás strašně moc tlačí čas.

HN: Proč?

Pro českou Sberbank se nám podařilo získat výjimku z amerických sankcí od OFAC (Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv, který vykonává dohled v USA a rozhoduje o ukládání ekonomických sankcí – pozn. red.), a to platnou pouze do letošního 12. prosince. První výjimku pro českou Sberbank jí zařídila její rakouská mateřská společnost Sberbank Europe a trvala do 12. července. Vzhledem k tomu, že tato výjimka byla velmi krátká a přitom má velký dopad na celkové fungování banky i možnost odkoupení jejích aktiv, byli jsme už v průběhu likvidace nuceni požádat o její prodloužení.

HN: Co kdyby OFAC výjimku pro Sberbank nepovolil?

Nemohla by plnohodnotně fungovat, protože na to potřebuje mít v provozu veškeré klíčové IT služby a bankovní systémy. A vzhledem k tomu, že většina poskytovatelů je z USA či Velké Británie, v případě neudělení výjimky na sankce by banka v podstatě nebyla provozuschopná. Odstavení těchto technických věcí by znamenalo, že by zaměstnanci nemohli používat ani Excel, který poskytuje Microsoft. A pak by tu byl problém na straně aktiv. Ta by si těžko mohl koupit někdo z bankovního sektoru, protože v podstatě každý takový subjekt musí respektovat americké sankce. To byl důvod, proč jsme žádali o prodloužení výjimky a proč jsme nyní v krizovém režimu.

HN: Tato výjimka ale trvá do zmíněného data 12. prosince. Co se bude dít potom? Požádáte o další výjimku?

Zástupci OFAC nám sdělili, že je v tuto chvíli vyloučeno cokoli předjímat, a další průběh je tak velmi nejistý. Také nám ale řekli, že jistá šance na další prodloužení existuje, pokud jim po 12. prosinci prokážeme, že jsme podnikli opravdu veškeré kroky k tomu, abychom do tohoto data aktiva skutečně prodali. Protože lhůta je šibeniční, bylo naprosto žádoucí a nutné, aby byl zahájen prodejní proces aktiv Sberbank co nejdříve. Jsem ráda, že se to po určitých neshodách a výtkách v rámci prozatímního věřitelského výboru v pondělí podařilo vyjednat a nabídky byly odeslány. Toto je skutečně klíčové pro možnost co nejvyššího uspokojení věřitelů.

HN: O jakých neshodách tady mluvíme?

Prozatímní věřitelský výbor požadoval poskytnutí informací a doložení řady skutečností nad rámec těch, které jsme jim již postoupili. Tomu jsme vyhověli. I přesto se výboru nelíbily například náklady na mé poradce a advokáty, jež považoval za vysoké (podle informací z médií asi 26,5 milionu korun – pozn. red.), a třikrát můj návrh odmítl. Až napočtvrté se návrh podařilo schválit.

Jen na srozuměnou, když jsme se snažili prodat aktiva banky napoprvé zhruba v půlce léta, tak se jednotlivých videokonferencí účastnila řada bank. A z jedné z nich bylo zapojeno více než 150 lidí. Takováto záležitost se nedá dělat bez specializovaných firem, které nám od začátku pomáhají. Jde o advokátní kanceláře Baker & McKenzie a White & Case a finančněporadenskou firmu Deloitte. Jsem zcela přesvědčená, že bez nich není prodej v takto krátkém čase proveditelný.

Cesta ke schválení prodeje a souvisejících nákladů byla trnitá – někteří členové se zdráhali učinit potřebné kroky, možná z důvodu, aby nenesli odpovědnost za rozhodování v rámci svého krátkého mandátu, který trvá pouze do schůze věřitelů. Například Garanční systém finančního trhu a ČNB bojují za všechny věřitele, aby nastartovaly prodejní proces. Spolu s některými dalšími hlasy se to konečně povedlo.

Úvěrové portfolio české pobočky Sberbank je na prodej. Ve hře jsou desítky miliard korun

13. 9. 2022 ▪ 3 min. čtení

HN: Rebelové v čele s Krajem Vysočina, Tipsportem či státním podnikem Čepro ale byli v pondělí přehlasováni, návrh prošel a prodejní proces je v plném proudu.

Ano, bylo vypsáno výběrové řízení a zahájen proces prodeje. Na to jsme byli připraveni, protože jedním jsme si už prošli, byť neúspěšně kvůli obavě zájemců z možné insolvence. Dostali jsme ale významnou zpětnou vazbu z trhu a nyní můžeme vyjít z toho, co jsme se dozvěděli od tehdejších zájemců. Víme tak přesně, o jaká aktiva je zájem i jak by mělo jejich složení vypadat, tak aby byl prodej co nejžádanější a zároveň abychom docílili co nejvyšší ceny. Fakticky se dá říct, že případní kupci mají zájem jen o tu zdravou část, tedy úvěry, které se splácí. Protože tu nezdravou s nesplácenými úvěry by nakonec stejně prodali s velkým diskontem firmám, které se odkupem těchto rizikových pohledávek živí.

Tato zdravá část má nominální hodnotu asi 47 miliard korun. Jde o hypotéky, spotřebitelské a firemní úvěry. Hypoteční část má asi 26 miliard. Nominální hodnota prodávaných aktiv je nižší než v létě, tehdy to bylo asi 58 miliard korun. A to proto, že část těch úvěrů už byla splacena a banka získala hotovost.

HN: O kolik jde úvěrů?

Jde o více než 43 000 úvěrů, jejichž přibližná účetní hodnota činí více než 51 miliard korun. Banka má přibližně 3800 dlužníků právnických osob a 31 500 dlužníků fyzických osob, z nichž je přibližně 13 300 dlužníků z hypotečních úvěrů.

HN: Kdo všechno jsou věřitelé Sberbank?

Ti, kteří vyplývají z našeho účetnictví. Do tohoto insolvenčního řízení se věřitelé nepřihlašují. Mojí povinností je do 60 dnů ode dne úpadku a vyhlášení konkurzu, tedy od 26. srpna, obeslat všechny z nich s informací, že eviduji jejich pohledávku a v jaké výši. Přednostními věřiteli jsou zejména Fond pojištění vkladů Garančního systému finančního trhu – ten vyplácel peníze všem, kteří měli ve Sberbank úspory do ekvivalentu 100 tisíc eur. Hned za ním jsou fyzické osoby a malé a střední podniky, které nebyly dostatečně vyplaceny z uvedeného fondu, neboť jejich úspory byly vyšší. A pak všichni ostatní, tedy velké korporace a kraje s obcemi.

HN: Kdo dál má v bance své peníze?

Jde o banku hlavně s českými klienty, tedy běžnými občany, malými a středními podniky i velkými korporáty. A jsou tu také nezanedbatelné pohledávky obcí a krajů, včetně Kraje Vysočina.

HN: A přesná částka, kolik banka dluží?

Asi 60 miliard korun. Nejvíc jsou tam zastoupeny firmy, tam se jedná o desítky miliard, u obcí a krajů je to podobné. Více než 27 miliard má pak v pohledávkách Fond pojištění vkladů.

HN: Co se nyní mění pro klienty Sberbank? Jaká je jejich pozice?

Pro ně se neděje nic, měli by nadále splácet, aby se vyhnuli jakýmkoliv možným sankcím. Případné nesplácené pohledávky samozřejmě budeme vymáhat, což bychom velmi neradi.

HN: Co se pak s těmito nesplácenými úvěry děje?

Kromě vymáhání by s největší pravděpodobností došlo také k jejich prodeji formou menších balíčků, které by se nachystaly pro případné zájemce. Prodají se jakékoliv firmě, která o ně bude mít zájem. Tito klienti tak riskují, že jejich úvěrový vztah nepřevezme nová zdravá banka, ale pohledávková firma, která se typicky zabývá odkupem takovýchto rizikových pohledávek.

HN: Je toto hlavním důvodem, proč jste odeslala nabídky na odkup úvěrového portfolia, tedy té zdravé části, zejména všem 44 bankovním domům působícím v Česku s licencí od ČNB?

Ano, je to naším eminentním zájmem, protože jedině prodejem licencovanému subjektu zajistíme co nejvyšší výnos pro věřitele. Současně věřím, že jiná banka dokáže ocenit a respektovat klientský vztah, který mezi zákazníky a Sberbank stále je. To žádná pohledávková firma nedokáže a vlastně ani nechce. Když si banka kupuje takovýto kmen klientů, nepořizuje si jen smlouvy a pohledávku, ona si kupuje i dlouhodobý vztah, který může dále rozvíjet.

Kdybychom ale toto úvěrové portfolio rozbalíčkovali a začali jej prodávat jako pohledávky, mohlo by se stát, že nějaká nebankovní firma bude čekat na první chybu subjektu na druhé straně smlouvy, tedy klienta. Kdyby kvůli inflaci, vysokým úrokovým sazbám či energetické krizi přestal splácet, tak první věc, kterou pohledávková firma udělá, bude zesplatnění pohledávky. Nevyjde klientovi vstříc jako banka, která je schopna mu splátky odložit na pár měsíců tak, aby se trochu vzpamatoval.

HN: Co se děje při zesplatnění úvěrů?

Jednoduše požadují okamžité doplacení dlužné částky. Když ji klient nemá, což by v případě především hypotečních úvěrů bylo dost pravděpodobné, hrozí mu zabavení zástavy, kterou za úvěr poskytl – nejčastěji jde o byt, dům či pozemek.

HN: Máte nějaké indikace z trhu, kdo by se tedy z bank o portfolio ucházel?

Mám.

HN: A můžeme být trochu více konkrétní? Projevily o část Sberbank zájem například finanční domy, jejichž jména se v případě předešlého pokusu o prodej již dříve skloňovala v médiích?

Ano, ale jsou tam i další.

HN: Sberbank byla do svého pádu velice zdravou finanční institucí a vaz jí zlomila až geopolitická situace. Banka na začátku likvidace, tedy zhruba v půlce léta, nebyla předlužená – její majetek byl větší, než jaké měla závazky. Zhoršila se od té doby nějak její bilance?

O něco ano, protože v likvidaci na rozdíl od insolvence běží na závazcích banky sankční úroky. Což je běžné, pro banku s jejími velkými závazky to však znamenalo významný růst dluhu. Nyní po úpadku již sankční úroky nerostou. Růst do té doby byl však ve výši přibližně 750 milionů korun měsíčně, tato situace trvala asi tři měsíce. O tyto částky se zvýšil celkový objem pohledávek věřitelů.

HN: Vy jste se aktiva banky snažila prodat už v době, kdy byla v likvidaci. Na čem původní pokus vlastně ztroskotal?

Banky nám poslaly své nezávazné nabídky a poté se uskutečnila mnohá jednání, protože zájem byl opravdu veliký. Když se to ovšem dostalo do fáze blížící se závazné nabídce, přišly otázky, jak zajistíme, že nenastane problém v případě insolvenčního řízení.

HN: Jaký problém?

Tehdy šlo o proces likvidace. A v něm musíte uspokojit všechny věřitele ze sta procent s tím, že vám ještě musí zbýt pověstná koruna pro akcionáře. V této fázi jsme prodávali skoro úplně celou banku – kromě dalšího majetku, například budov a neprodejných úvěrů nebo pohledávek v Rusku. Je tedy klíčové si dobře spočítat, zda částka, kterou kupující nabízí, opravdu vyjde na všechny věřitele.

Problém ovšem je, že ve chvíli, kdybyste k obchodu přistoupil, to vlastně nemůžete vědět. Pořád tam totiž zůstane majetek, který vám sice ekonomičtí poradci ohodnotí, ale vy nemáte jistotu, že tyto částky dostanete. V praxi se pak může stát, že za rok či dva jako likvidátor zjistím, že nemám na vyplacení všech věřitelů v plné výši. Pak by nezbyla jiná možnost než podat insolvenční návrh. V rámci insolvenčního řízení by pak insolvenční správce mohl zneplatnit prodej portfolia a zahrnout jej do majetkové podstaty.

HN: Co by se tedy stalo?

Kupec portfolia, který už zaplatil, by najednou neměl ani peníze, ani zakoupená aktiva, tedy hlavně úvěry. Toto riziko bylo pro potenciální kupující neakceptovatelné. A žádná závazná nabídka tak nakonec nebyla podána.

HN: Tato problematika je ale už pouze hypotetická, protože k insolvenčnímu řízení se přistoupilo už nyní. Teď jde o to, v jaké výši budou věřitelé uspokojeni.

Ano, cílem je samozřejmě co největší míra uspokojení v co možná nejkratším čase. Není tu ale povinnost těch sta procent. Ve chvíli, kdy se bude vyhodnocovat výběrové řízení, už nejspíš bude ustanoven řádný věřitelský výbor, bude po první schůzi věřitelů a bude najisto zvolen i insolvenční správce.

HN: Co je nyní ideální scénář?

Vybrat nejvyšší nabídku v rámci výběrového řízení a také včas takzvaně namigrovat úvěry od Sberbank směrem k vítězi tohoto řízení. A to ve lhůtě do 12. prosince. A v případě, že se soutěž vydaří a budeme moci předložit americkému OFAC, že jsme opravdu v případě prodeje udělali maximum, hodláme žádat o prodloužení této lhůty. Proto se nyní počítá opravdu každý den, jak už bylo řečeno.

HN: Kdy se začnou uspokojovat první věřitelé?

Když vše půjde dobře, chtěla bych věřitele začít uspokojovat v průběhu prvního pololetí příštího roku. Z hlediska inflace a stoupání cen všeho je každá koruna, která se věřitelům vrátí, dobrá. Samozřejmě to nemůže být na úkor nízkého výtěžku. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že majetek banky je speciální aktivum v tom smyslu slova, že u ní neplatí to co u nemovitostí. Tedy že když si půl roku počkáte, bude cena pravděpodobně vyšší. Tady je to kvůli zhoršující se platební morálce dlužníků přesně naopak. Podíl nesplácených úvěrů se pomalu zvyšuje.