Nechtěl jsem, aby Mafru koupili levičáci, řekl Tykač v podcastu. Nebrání se tomu, aby stát koupil jeho uhelky za korunu

ČEZ čeká stejné rozhodnutí do 12 měsíců

Podle Tykače byly fixní náklady Sev.en na provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice zhruba devět miliard korun. Díky tomu, že elektrárny nedělaly generální opravy kotlů, se tyto „fixy“ podařilo snížit na něco přes šest miliard, což už je podle Tykače maximum, kam lze jít.

Tykač, který je z majitelů uhelných zdrojů první, kdo veřejně oznámil jejich konec, v podcastu Štěpení rovněž řekl, že podobné rozhodnutí čeká i Sokolovskou uhelnou a ČEZ. „Rozdíl mezi našimi elektrárnami a elektrárnami ČEZ je 12 měsíců,“ řekl.

Sev.en už oznámila správci sítí, státnímu podniku ČEPS, že se od začátku roku 2027 rozhodla ukončit výrobu elektřiny z uhlí. Rok 2027 je podle Tykače daný a už ho nic nezmění. Ve hře je pouze posunutí konce výroby místo ledna o dva měsíce později. ČEPS teď musí podle letos přijaté legislativy do 60 dnů říci, zda stát považuje uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Kladno za strategické pro fungování sítě. Pokud je potřebovat bude, znamenalo by to nutnost dohodnout se s Tykačem o jejich provozování či prodeji.

Vedle zmíněných uhelek patří Tykačovi ještě teplárna Zlín, která zůstane v provozu a přejde na plyn. Také uhelný důl ve Vršanech, jenž elektrárny Sev.en, ale třeba i petrochemickou skupinu Orlen zásobuje, zůstane podle majitele skupiny v provozu ještě několik let, protože si na sebe vydělá.

Podle Tykače nemá výroba elektřiny z uhlí ekonomický smysl. „Po komerční stránce je hotovo. Pokud nepřiletí nějaká černá labuť jako v roce 2022, je to už navždy,“ řekl. Uhelné elektrárny Sev.en za rok 2025 ještě mírně vydělají. Kolem černé nuly se mohou pohybovat i příští rok, protože má Sev.en uzavřené kontrakty na dodávky elektřiny. „Máme slušný základ pro to, aby rok 2026 neskončil průšvihem. Riziko, do něhož bychom šli v roce 2027, už je ale příliš velké. To si nemůžeme dovolit,“ uvedl.

Na povolenkách jsme zaplatili 56 miliard

Hlavním důvodem ekonomického konce uhelných elektráren je podle Tykače cena emisních povolenek, jež tvoří většinu nákladů do ceny zhruba 85 až 90 eur za megawatthodinu. Samotné náklady na uhlí, zaměstnance a další věci podle Tykače tvoří v nákladech šest eur za MWh. Sev.en podle Tykače za poslední tři roky jako skupina zaplatila na povolenkách 56 miliard korun.

Tykač, který v jiném svém byznyse na cenu povolenek spekuluje, očekává, že v příštích letech dále poroste. Nyní je cena necelých 82 eur. Povolenka je oprávnění na vypuštění tuny emisí oxidu uhličitého do ovzduší, jež vzniká při spalování uhlí.

Dalším trendem, který životnost uhelných zdrojů v Evropě ovlivní, je zvyšující se kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru a Spojených států. Díky tomu budou klesat ceny plynu, což tento zdroj dále zvýhodní oproti uhelným elektrárnám.

Tykač zřejmě sází na to, že nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) a hlavně budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) budou z jeho pohledu pragmatičtí. Skupina Sev.en prý zvažovala konec uhelných elektráren už v roce 2025 a Tykač se kvůli tomu sešel s končícím premiérem Petrem Fialovou (ODS). Ten podle jeho slov přehodil řešení na tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkelu (STAN). Toho Tykač tvrdě kritizoval jako člověka, jehož nezajímal osud průmyslu, ale jen to, aby se dostal do Bruselu.

„Jeho budoucnost v Bruselu by rozhodně nevylepšilo, kdyby udělal cokoliv pro záchranu uhlí,“ zdůraznil. Podobně naznačil, že Síkela mohl tlačit ČEPS k tomu, aby našel „správnou“ odpověď ohledně jeho uhelných zdrojů. ČEPS totiž tehdy uvedl, že se přenosová síť dokáže bez Počerad a Chvaletic obejít. „Je otázka, jaké politické zadání dostával ČEPS za pana ministra ‚jdu do Bruselu‘,“ řekl Tykač. 

Mafru nesmí vlastnit levičáci

Závěrem podcastu Tykač také okomentoval svůj majetkový vstup do vydavatelství Mafra, kde bude mít 50 procent. Druhou polovinu vlastní další miliardář Karel Pražák ze skupiny Kaprain, jenž Mafru v roce 2023 koupil od Andreje Babiše spolu s chemičkou Synthesia. Tykač patřil k lidem, kteří měli o Mafru zájem i tehdy.

„Já mám trochu pocit, že mi nic jiného nezbývalo,“ řekl Tykač ke koupi podílu ve vydavateli deníku MF Dnes a zpravodajského iDnes. „Pro mě jako člověka s hodnotami a nějakými penězi je nepředstavitelné, že by si Mafru koupil typově někdo jako vlastníci Deníku N… To pro mě bylo tak strašný, že jsem si to neuměl představit,“ řekl Tykač s tím, že progresivistickými a levičáckými médii opovrhuje a nechtěl se dožít toho, že se z „Mafry stane levičácké médium“.