Obavy z inflace jsou zpět. Výprodej dluhopisů vyhnal výnosy na letitá maxima, pod tlakem mohou být i akcie

I když v pátek výnosy mírně klesly, stále se pohybovaly na nejvyšších úrovních za poslední roky. Nejsledovanější dluhopisový benchmark – výnos 10letého státního dluhopisu USA – se držel kolem 4,7 procenta. To je nejvyšší úroveň za posledních 18 měsíců. Cena dluhopisů se vůči výnosům pohybuje inverzně. To znamená, že když výnosy rostou, cena dluhopisů klesá.

Výprodej nezasáhl jen Spojené státy, ale přenesl se i do dalších zemí. Sazba německého státního dluhopisu s desetiletou splatností vzrostla dokonce na nejvyšší úroveň od roku 2011, když se dostala přes 3,2 procenta. Rostl také výnos desetiletého státního dluhopisu České republiky – ten vystoupal nad hranici pěti procent, což se stalo poprvé od roku 2022.

„Eskalace konfliktu na Blízkém východě znamená riziko silnějších inflačních tlaků, a tedy i přísnější očekávanou měnovou politiku. A právě očekávané budoucí úrokové sazby obvykle s sebou táhnou nahoru i výnosy státních dluhopisů,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Trh teď očekává, že by americký Fed mohl zvednout sazby na zářijovém zasedání. V případě Evropské centrální banky zaceňuje dokonce dvojí zvýšení sazeb. Česká národní banka upravila sazby už na červnovém zasedání. Člen bankovní rady Jan Kubíček v rozhovoru pro Reuters však nevyloučil, že by mohlo ještě letos dojít k dalšímu zvýšení. 

Podle hlavního ekonoma ING Davida Havrlanta ale není jisté, že zpřísnění měnové politiky skutečně přijde. „Bude záviset na odolnosti jednotlivých ekonomik vůči tomuto globálnímu šoku. Jeho eskalace v posledním týdnu je zřejmá,“ dodává. 

Nejen geopolitika

Rostoucí výnosy nejsou dobrou zprávou pro zadlužené ekonomiky. Pokud budou investoři požadovat kvůli obavám z inflace za půjčení peněz vyšší úroky, jejich nárůst se postupně promítne i do nákladů na obsluhu státních dluhů. 

Investoři navíc mohou brát ohled i na fiskální situaci dané země. Podle ekonoma Tomáše Dvořáka z Oxford Economics totiž tlačí výnosy českých státních dluhopisů nahoru také kroky vlády Andreje Babiše (ANO), která odsunula konsolidaci veřejných financí na roky 2028 až 2029.

„Nad pět procent dostala výnosy geopolitická situace, nicméně je potřeba se podívat, z jaké pozice jsme začínali před válkou v Íránu. Od dubna loňského roku dluhopisové sazby rostou. Trh tehdy začal zaceňovat, kdo bude v nové vládě,“ tvrdí Dvořák.

V letošním roce vláda ANO, SPD a Motoristů hospodaří se schodkem 310 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu by se mohly vyšplhat na 110 miliard korun.

„Je důležité dodat, že vyšší výnosy dluhopisů neznamenají okamžité zdražení celého státního dluhu. Promítají se především do nově emitovaných dluhopisů a do refinancování dluhopisů, kterým postupně končí splatnost. Celkové úrokové náklady proto rostou postupně,“ doplňuje hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Komentář Julie Hrstkové

Černé labutě se vracejí. Ropa nad 100 dolarů a Trumpova cla znovu straší inflací

27. 7. 2026 ▪ 4 min. čtení

Hypotéky a akcie

Rostoucí výnosy státních dluhopisů a na ně navázané úrokové swapy by mohli pocítit i běžní občané. Právě od swapových sazeb se totiž odvíjejí náklady bank na dlouhodobé zdroje. Opět by tak mohlo dojít ke zdražení hypoték.

Vliv mají výnosy dluhopisů také na akcie. Ekonom Tomáš Dvořák však upozorňuje, že tradiční poučky platily spíše dříve. V posledních letech dochází ke kladné korelaci dluhopisů a akcií – to znamená, že když klesá jedno, druhé automaticky neroste. „Podíl na tom má prostředí častějších nabídkových šoků,“ vysvětluje Dvořák.

Podle Berky mohou akciové trhy růst i při vyšších sazbách, pokud jsou odrazem silné ekonomiky a zdravého růstu. „Pokud jsou reakcí na nepříznivý inflační výhled související mimo jiné s dražšími energiemi, jde o kombinaci, která akciovým trhům zpravidla nesvědčí,“ poukazuje na současný vývoj.

Pokles akciového trhu by navíc nebyl dobrou zprávou pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se růstem indexů rád chlubí. Výprodeje na Wall Street totiž oslabují takzvaný efekt bohatství u amerických domácností, které drží značnou část úspor právě v akciích. Pro Trumpa by tak horší nálada na trzích nebyla dobrou zprávou před podzimními volbami do Kongresu.

„Otázkou nicméně zůstává, co by reálně mohl dělat. V Íránu se dostal do velmi zapeklité situace, ze které zdánlivě nevede žádná snadná a bezbolestná cesta ven,“ dodává Vít Hradil.