Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu na svém posledním letošním jednání o nastavení měnové politiky snížila základní úrokovou sazbu o 50 basických bodů na 2,25 procenta. Informovala o tom mluvčí ČNB Pavlína Bolfová.
ČNB rovněž snížila i diskontní sazbu na 1,25 % a lombardní sazbu na 3,25 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od čtvrtka 18. prosince.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, pro domácnosti znamenají levnější půjčky na bydlení. Nižší úroky jsou výhodné i pro stát, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky.
Inflace a slábnoucí měna
Důvodem snižování sazeb je rychlá decelerace hospodářského růstu i inflace. ČNB bude v příštím roce podstřelovat svůj inflační cíl.
"Česká ekonomika sice razantně zpomaluje a ekonomika potřebuje uvolněnější podmínky. Někteří hráči tak sázeli na ještě razantnější snížení sazeb o 75bp a někteří uvažovali i o stobodovém snížení. Ovšem ČNB musí brát v úvahu i oslabování koruny. Vystavit korunu výraznějšímnu negativnímu úrokovému diferenciálu vůči eurozóně na přelom roku by nebylo rozumné," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Rychle klesající inflace poskytla bankovní radě prostor k výraznějšímu uvolnění měnové politiky. Argumentů pro nesnížení sazeb mnoho nebylo. Ekonomika poměrně rychle chladne, data z průmyslu vypadají hrozivě. Jediným případným argumentem pro mírnější snížení sazeb byla momentálně slábnoucí koruna.
ČNB chystá "vánoční dárek". Zlevní lidem peníze
Fed snížil sazby na rekordní minimum ve své historii
ECB překvapila trh. Srazila rekordně základní úrokovou sazbu o 0,75 procenta
"Inflační rizika klesají na minimum s tím, jak klesají ceny komodit a potravin. A zpomalující ekonomika bude jen těžko vytvářet poptávkové tlaky na růst cen," uvedl pro server iHNed.cz analytik společnosti Citco FT Jiří Šimek.
ČNB se ještě stále podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka nemusí obávat déle trvající deflace a jejich devastačních účinků na ekonomiku, reagovat ovšem musí na nečekaně rychlý a silný útlum růstu ekonomiky a stoupající riziko recese.
"S averzí k riziku a obavami bank půjčovat klientům i mezi sebou toho ČNB příliš dělat nemůže. Příčina leží na dolarovém, eurovém a librovém peněžním trhu. Teprve až tam odezní napětí, povolí i český trh. Nicméně omezené fungování měnového léku, může být podpořeno jeho výraznějším dávkováním," řekl pro server iHNed.cz Marek.
Sazby snižovaly i další centrální banky
V prosinci Evropská centrální banka (ECB) snížila sazby o tři čtvrtě procentního bodu na 2,25 procenta, Bank of England o jeden procentní bod na rovná dvě procenta a švédská Riksbank o 1,75 procentního bodu také na rovná dvě procenta. Kanadská centrální banka pak překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na padesátileté minimum 1,50 procenta.
Napětí opadlo také v úterý na amerických trzích. Americká centrální banka (Fed) dala zelenou rekordnímu snížení úrokových sazeb. Ty klesly na rekordní minimum nula až 0,25 procent.
Podle analytiků krok v praxi znamená, že Fed bude při obchodování na volných trzích snažit udržet cílovou hodnotu mezi nulou až 0,25 procenty. Jde také o historické minimum za 94 let existence Fedu. Přičemž měnovou politiku "kočírovanou" skrze úrokové sazby začal Fed dělat až od roku 1954.
