Dálnice D5 na Rozvadov je kompletní

Dálnice D5 je od dnešního dne průjezdná z Prahy až na hranice s Německem. Poslední 3,5kilometrový úsek obchvatu Plzně z Černic do Litic, včetně prvního dálničního tunelu vrchem Valík a mostu přes Úhlavu, dnes slavnostně otevřeli investoři, dodavatelé a politici. Vozy tam ale budou smět vjet až v pátek dopoledne. Celá dálnice Praha-Rozvadov, jejíž prvních šest kilometrů dálnice D5 z Prahy do Rudné využili řidiči už v roce 1982, měří 151 km.

"Zítra se nejprve otevřou pruhy ve směru na Rozvadov. Celý dálniční obchvat Plzně se zprůjezdní před 11:00," řekl koordinátor stavby 20,5kilometrového obchvatu Plzně Petr Otásek. Ve stejnou podle něj německá strana plně zprovozní celou třicetikilometrovou dálnici A6 z Rozvadova k severojižní dálnici A93 Amberg-Řezno-Mnichov. Poprvé v historii propojí východoevropská dálniční síť se západoevropskou, dodal. Řidičům, kteří míří z Prahy do Mnichova, se tak zkrátí jízda na necelé tři hodiny, což je o dvě hodiny méně než dosud. Oproti cestujícím ve vlaku ušetří při cestě do bavorské metropole polovinu času.

Obchvat má podle dopravních inženýrů zrychlit cestu z Prahy na Rozvadov o 15 minut. "Konečně si město Plzeň oddychne," řekl Pavel Švagr, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, financiéra stavby. "Přál bych si, aby tato stavba byla vyhlášena ekologickou stavbou roku," uvedl premiér Mirek Topolánek.

Via Carolina v roce 2008

Oficiálně se německá i česká část dálnice spojí 6. října ve 13:00. Třicetikilometrové pokračování dálnice A6 až do Norimberku, královská cesta z Prahy Via Carolina, bude hotova až v roce 2008. Páteční akce na Rozvadově se má zúčastnit spolkový ministr dopravy a výstavby Wolfgang Tiefensee. "D5 je po dálnici D2 (Brno - Břeclav - státní hranice ČR/Slovensko) druhou kompletně hotovou dálnicí v ČR," řekl Petr Laušman, šéf Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), investora stavby.

Střední úsek dálničního obchvatu má od minulého úterý povolení k předběžnému užívání od ministerstva dopravy. Do roku 2008 se budou ještě napravovat škody vzniklé na objízdných silnicích ve Štěnovicích, Útušicích a okolí, což si včetně terénních úprav vyžádá ještě asi půl miliardy korun.

"Nejtěžší na stavbě obchvatu bylo překonat odpor ekoteroristů a obcí Štěnovice a Útušice, které trvaly téměř deset let až do roku 2003," uvedl Otásek. Vláda několikrát změnila trasu, ekologičtí aktivisté se s městem a investorem soudili. Odmítali stavbu střední části obchvatu s tunelem vrchem Valík u Štěnovic. Dávali přednost variantě bližší Plzni. Podle Laušmana mohla být celá dálnice hotová o devět let dříve, stejně jako část z Plzně-Sulkova na státní hranici. "Obchvat Plzně je důkazem, jak se dá zneužít legislativa. Doufám, že se z toho zákonodárci poučí," dodal.

Poslední 3,5kilometrový úsek obchvatu stál podle náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníkové 3,6 miliardy korun. "Dálnice D5 měla vždycky prioritu číslo jedna a byla nejsledovanější silniční dopravní stavbou v zemi. Proto neměla nikdy problémy s dostatkem peněz," uvedl náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Jiří Novák.

Celá stavba plzeňského obchvatu včetně DPH přijde na 13 miliard korun. Financoval ji hlavně SFDI, dále státní rozpočet a 210 miliony eur (necelými šesti miliardami korun) Evropská investiční banka.

Nejnáročnější byl tunel pod Valíkem

Tunel dlouhý 380 metrů pod vrchem Valík stál 1,9 miliardy Kč. Prošel všemi záchranářskými a hasičskými testy. V případě nehody nebo požáru jsou záchranáři na místě do deseti minut. Na tunel navazuje 450 metrů dlouhý most přes Úhlavu za 800 milionů Kč.

Stavba 151 kilometrů dálnice D5 začala už v roce 1982, kdy bylo dokončeno prvních šest kilometrů mezi Prahou a Rudnou. Celkem 68 kilometrů do Ejpovic bylo hotovo v roce 1995. O dva roky později se řidičům otevřela část Plzeň-Rozvadov o délce 63 kilometrů. V prosinci 2003 byl kompletně zprovozněn 8,5kilometrový úsek Útušice-Sulkov a koncem září 2004 stejně dlouhá část od Ejpovic do Černic. Do 6. října je doprava vedena po silnici druhé třídy.

Trasa dálničního obchvatu Plzně už se začala řešit v roce 1988. Vláda v roce 1991 odhadovala, že se otevře za šest let. Vydání platného územního rozhodnutí trvalo téměř deset let. Výstavbě dálnice bránily obce v okolí plánované trasy (Štěnovice, Útušice a Robčice)a později se k nim přidali ekologové. Plzeň se tak stále více zahlcovala kamionovou dopravou.

Po Rokycanské třídě od Prahy jezdí v obou směrech v pracovní dny 6000 až 7000 kamionů denně. "Od pátku z ní zmizí minimálně 500 vozů," řekl ředitel Správy veřejného statku města Plzně Stanislav Liška. Dosud jezdilo po nedokončeném obchvatu téměř 9000 nákladních vozů za den. Jejich počty narostly ve městě i na obchvatu o desítky procent po vstupu ČR do EU.

Výstavba trvala skoro 25 let

Definitivnímu dokončení dálničního tahu D5, jehož poslední 3,5 kilometru dlouhý úsek bude otevřen v pátek, předcházely desítky let plánování a výstavby. Dálnice zároveň naváže na dálniční síť na německé straně.


První zmínky o dálnici do Plzně a Německa pocházejí již z konce třicátých let minulého století, ovšem válečné události a poválečná politická situace posunuly výstavbu D5 až do roku 1977. Tehdy byla zahájena stavba mostu v Berouně a prvního úseku u Prahy, který byl uveden do provozu v roce 1982. V roce 1989 končila dálnice D5 u Bavoryně a měřila 29 km.


Po roce 1989 se stala dostavba západního dálničního tahu jednou z priorit rozvoje silniční sítě. V roce 1995 spojila dálnice D5 Prahu s Plzní a v roce 1997 byl zprovozněn také úsek Plzeň - Německo v délce 62 km (nejdelší celistvě otevřený úsek dálnice na českém území).


Vzhledem ke komplikacím v přípravě výstavby zhruba dvacetikilometrového dálničního obchvatu Plzně byl tranzit ještě několik let sváděn z hotové dálnice před i za Plzní přes centrum města. Obchvat byl částečně otevřen v prosinci 2003. Nyní bude zprovozněn jeho poslední úsek včetně dálničního tunelu, který v délce 380 metrů prochází pod vrchem Valík.