Člen české domácnosti získá měsíčně průměrně 9437 korun

Průměrný měsíční peněžní příjem na jednoho člena domácnosti v letošním prvním pololetí meziročně podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) stoupl o 6,6 procenta na 9437 korun. S ohledem na 2,9procentní inflaci se kupní síla při tomto příjmu zvýšila o 3,6 procenta.

Nejvíce vzrostly příjmy členům domácnosti z bezdětných rodin. Ti si měsíčně průměrně „vydělají“ 13.919. Ve srovnání s minulým rokem se výše této člástky zvýšila o 8,5 procenta. Naopak u rodin s dětmi s minimálními příjmy se příjem na jednoho člena domácnosti zvýšil pouze o 2,4 procenta na 3856 Kč.

Nominální mzda podle statistiky MPSV meziročně vzrostla o sedm procent na 19.484 korun. Její růst se zrychlil, v prvním pololetí roku 2005 činil 5,5 procenta. Pozitivním faktorem je uzavírání pomyslných nůžek na úrovni organizací. Klesá podíl firem se stagnací nominální mzdy a naopak se zvyšuje podíl společností s více než 30 procentním růstem mzdy.

Zvětšily se ale rozdíly ve mzdách v regionech. Rozdíl mezi Prahou s nejvyššími mzdami a Karlovarským krajem s nejnižší mzdovou úrovní se zvýšil o 819 korun na 8435 korun.

Meziroční růst životních nákladů v prvním pololetí se pohyboval v rozmezí 2,3 procenta u pražských domácností a 4,0 procenta u domácností důchodců. Proti prvnímu pololetí 2005 to představovalo zrychlení, tehdy životní náklady vzrostly o 2,2 až 3,1 procenta. K růstu životních nákladů opět nejvíce přispělo zvýšení cen bydlení, vody, energií a paliv.

Vzhledem k nízkým úrokům u běžných spořících účtů hledaly domácnosti opět možnosti úspor s vyššími výnosy. Soustředily se proto na stavební spoření, životní pojištění a penzijní připojištění.