Bezproblémovým zákazníkům by mohly úvěry zlevnit

Provozovatel Bankovního a nebankovního registru klientských informací, společnost CCB - Czech Credit Bureau, spustil ve zkušebním režimu tzv. Czech Bureau Score (CBS), tedy osobní oznámkování klienta na základě jeho dosavadního chování. Bankám to umožní zrychlit procesy a dobrým klientům to může v budoucnu zlevnit úvěry, uvedl na dnešní konferenci o řízení rizik Decision Solution Forum výkonný ředitel CCB Petr Kučera.

Skóre je číselným ohodnocením klienta na základě statistických metod a jeho dosavadního chování. Výsledné číslo následně dává finančním institucím informaci o pravděpodobném chování klienta v budoucnu a jeho schopnosti splácet závazky. Kritériem pro hodnocení je například počet úvěrů, zůstatky na účtech, jak dlouho má klient účet nebo zda úvěry nesplácí.

V současnosti je CBS dostupné pouze členům Bankovního registru klientských informací, tedy bankám. "Zatím jsme na začátku, banky nyní teprve vyhodnocují jaké jim to přinese výhody," uvedl Kučera. Plně by mohly podle něj banky skórování začít využívat během půl roku.
Do budoucna nevylučuje, že bude možné využít i dat z Nebankovního registru klientských informací, který obsahuje údaje z leasingových nebo splátkových společností. Nebankovní i bankovní registr sice již část dat sdílejí, podle Kučery to ovšem zatím není možné využít při skórování. "V budoucnu bude zřejmě i možné, aby si jednotliví lidé požádali o své hodnocení," uvedl Kučera.

Takto to například funguje v USA, a to již od roku 1988. "V Americe se dokonce prodávají trička s nápisem a číslem oznamujícím jaké má člověk kreditní ohodnocení - skóre. Lidé si je kupují, nosí a evidentně jsou na své hodnocení hrdí," uvedl Kučera. Jak dodal, až takovou oblibu hodnocení v Evropě si však nedokáže představit.

V Evropě již osobní oznámkování klienta vůči finančním institucím funguje například v Itálii od roku 1994, V Polsku od roku 2004, v Británii nebo Německu. Důležité pro zavedení této služby podle Kučery ovšem je, aby v zemi fungovaly alespoň dva nebo tři roky registry klientských informací kvůli dostatečnému množství informací.

Z tohoto důvodu například neexistuje ohodnocení ve Francii, kde je zákonem shromažďování informací omezeno. Jiný problém je zase v Rusku, kde neexistuje dostatečná historická databáze informací. Obdobně je to i se Slovenskem, kde by se ovšem měla podle Kučery situace brzy změnit.