Česká ekonomika i nadále poroste, ale už se podle analytiků oslovených ekonomickou redakcí serveru iHNed.cz nedá počítat s tak výrazným růstem, jako tomu bylo v loňském roce. Trh všeobecně očekává, že česká ekonomika zpomalí meziročně na 5,5 procenta z předchozího růstu o 6,6 procenta.
Výsledky růstu hrubého domácího produktu za letošní první čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 15. května.
Ekonomika patrně v úvodu letošního roku trochu ubrala podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ze svého loňského tempa.
"V našich odhadech počítáme s růstem hrubého domácího produktu o 5,5 procenta. Důvodem by měl být pomalejší růst domácí poptávky i o něco nižší příspěvek zahraničního obchodu, jak naznačila březnová obchodní bilance. Na zpomalování hospodářského růstu ukazují i březnové údaje o průmyslové produkci," uvedl pro server iHNed.cz Marek.
Zpomalení spotřeby domácností
Jednoznačně růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalí i podle analytičky X-Trade Brokers Lucie Vitamvásové. "Zpomaluje spotřeba domácností, neboť vysoká inflace snižuje reálně růst mezd. V březnu došlo také k výraznému snížení vývozu a dovozu. U vývozu jde o největší pokles od srpna 2002. Domnívám se, že se zde jednoznačně promítá silná koruna a zpomalení zahraničí," vysvětlila pro server iHNed.cz Vitamvásová.
Pokud bude výsledný růst českého HDP za první čtvrtletí kolem 6 procent, půjde podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla o dobrý výsledek. Číslo o růstu HDP bude ale podle Michla trošku zkreslené. Podle něj totiž zapůsobí efekt pseudoreformy veřejných financí.
"Loňské poslední čtvrtletí se lidé předzásobili kvůli vyššímu DPH a houfně navštívili lékaře před zavedením poplatku. Koncem roku to HDP přidalo asi 0,5 procentního bodu, teď by to mohlo být zase naopak. Proto ten růst může být někde v rozmezí mezi 5 až 6,2 procenty a nějak přesněji se to těžko odhaduje. Mohlo by to klidně být dvanácté čtvrtletí po sobě s růstem přes šest procent," řekl pro server iHNed.cz Michl.
Domácí poptávku podle Marka zpomalily reformy, jež vedly k dočasnému zvýšení inflace. Příkladem za všechny jsou poplatky ve zdravotnictví, které znatelně ovlivnily maloobchodní tržby v lednu.
Obavy z posilování koruny a ekonomiky eurozóny
"Nicméně prozatím česká ekonomika odolávala domácím překážkám i vnějšímu zhoršování ekonomického počasí úspěšně. Je nasnadě se obávat stále se zhoršujícího obrázku ekonomické kondice eurozóny a negativních dopadů příliš rychlého posilování kurzu koruny," upozornil Marek.
Rozpačitost je nad vývojem zakázek našich firem v zahraničí. "Počtvrté v řadě klesly firmám zakázky ze zahraničí. Loni v březnu ještě rostly o 7,4 procenta, teď již padají o 9 procent. Eurozóna nás tak letos ve druhém pololetí přibrzdí," zdůraznil Michl.
I přes mírné zpomalení by podle Marka měla česká ekonomika v prvním čtvrtletí růst dvojnásobným tempem ve srovnání s eurozónou. "Za celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 4,7 procenta," dodal Marek.
Nejdůležitějším údajem bude podle Michla míra zbrzdění růstu spotřeby domácností. "Od toho se pak totiž mohou odvíjet budoucí úrokové sazby - stále podle mě máme ve hře růst sazeb díky poptávkovým tlakům na inflaci," varoval Michl.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist