Velký čtvrtek pro centrální banky. Sazby půjdou dolů

Tento týden není jen ve znamení prezidentských voleb ve Spojených státech amerických a v očekávání hospodářských výsledků, ale trhy rovněž s velkým napětím očekávají rozhodnutí centrálních bank eurozóny, britské Bank of England (BoE) a také České národní banky (ČNB). Všechny tři centrální banky rozhodnou o nastavení měnové politiky ve čtvrtek.

Analytici: U ECB téměř jasno

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet nedávno avizoval, že ECB sazby velmi pravděpodobně zase sníží. Ta je snížila naposledy začátkem října, kdy srazila základní úrok o 50 basických bodů na nynějších 3,75 procenta. Tehdy se ke stejnému kroku rozhodly ale i další velké světové centrální banky.

Ohledně rozhodnutí o sazbách Evropskou centrální bankou panuje mezi analytiky až vzácná shoda. "Se zhoršujícími se vyhlídkami na ekonomiku eurozóny, odezníváním rizik mzdové inflace a s pokračujícím zpomalováním růstu spotřebitelských cen se zdá velmi pravděpodobné, že další snížení sazeb bude opět o 0,5 procenta," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom ING Wholesale Banking Vojtěch Benda.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je ale možné snížení sazeb ECB o 0,25 až 0,50 procenta. "Důvod je jasný. Ekonomika eurozóny i Velké Británie byly silně postiženy světovou finanční krizí a jejich ekonomiky směřují do recese," připomněl Marek.

Bank of England srazí sazby o 0,5 % až procento

Ve zřejmě ještě horší situaci je v současnosti britská ekonomika. Zde analytici hovoří o možném snížení sazeb o 0,5 procenta až celé jedno procento, přičemž nyní jsou sazby Bank of England na úrovni 4,50 procenta.

"Bank of England má relativně velký prostor pro snížení sazeb o 50 basických bodů na rovná čtyři procenta. Nelze však vyloučit ani diskusi o poklesu sazeb o 75 basických. Vyšší než 0,5procentní snížení sazeb by však zřejmě mohlo vyvolat paniku mezi spotřebiteli a firmami, navíc by mohlo přispět k dalšímu prudkému oslabení britské libry, čemuž se bude chtít centrální banka nejspíš vyhnout," upozornil Benda.

"Trh počítá s tím, že sazby půjdou dolů o dalších 50 basických bodů, nicméně vyloučit se nedá ani výraznější snížení o 75 či snad až 100 basických bodů," odhadl analytik společnosti Citco FT Jiří Šimek.

Protiinflační směr v Česku

Snížení sazeb trh s drtivou převahou očekávají trhy i v případě rozhodování České národní banky. Hlavní úroková sazba v České republice je nyní na 3,50 procentech. Ekonomické ukazatele signalizují další známky zpomalování ekonomické aktivity. Nejpravděpodobnější variantou je podle analytiků snížení základní úrokové sazby ČNB o 0,25 procenta.

Nízké tempo ekonomického růstu v příštích čtvrtletích by tak podle analytiků mělo působit výrazně protiinflačním směrem, stejně jako pokračující propad cen energií a potravin. Oproti tomu devizový kurz koruny zůstává nadále relativně silný a pokles sazeb by mohl teoreticky kurz koruny narovnat.

Podle Bendy jsou tu dva možné problémy. Snížením sazeb o 25 basických na 3,25 procenta by se sazby ČNB dostaly na úroveň ECB, pokud ECB sníží sazby o 0,5 procenta, a tím by zmizel negativní úrokový rozdíl hrající teoreticky mírně proti síle koruny. Vyšší snížení sazeb by mohlo vyvolat zbrklou reakci trhu, dívajícího se s rostoucím pesimismem na celý středoevropský region, a kurz koruny by mohl oslabit více, než by bylo ČNB záhodno.

Tři varianty resumé ČNB

Podle Šimka jsou ale ve hře hned tři možné varianty. Ponechání sazeb na současné úrovni a snížení o 25 či dokonce 50 basických bodů. Jediným argumentem pro ponechání sazeb beze změny by však podle Šimka byla pouze slábnoucí koruna.

"Nejpravděpodobnější variantou je snížení sazeb o 0,25 procenta. Česká ekonomika totiž v dalších měsících zpomalí. Snížení sazeb je tedy logickou reakcí na očekávaný útlum obzvláště s době, kdy pominula hrozba vysoké inflace: poptávkové tlaky díky pomalejšímu růstu polevují, uvolňuje se i trh práce a ceny ropy v dolarech jsou na polovině cen letních, klesají i ceny ostatních komodit," vysvětlil Šimek.

S tímto názorem se shoduje i Marek. "Vysoká volatilita kurzu koruny v posledních týdnech nabádá k opatrnosti a tedy snížení o 0,25 procenta. I v příštím roce budou zřejmě sazby klesat. Podle našeho odhadu by úrokové sazby mohly jít až na 2,5 až 2,75 procenta," odhadl Marek.

Snížení sazeb o 50 basických bodů se dostává do hry v souvislosti s finanční krizí a s tím, jak hlavní světové centrální banky drasticky snižují úrokové sazby. Situace v Česku ale zatím podle Šimka nevyžaduje až tak výrazné pohyby kormidlem.

"Proč stahovat kalhoty a snižovat sazby tak ostře už nyní, když brod je ještě daleko a po kolena ve vodě jsou zatím pouze hlavní světové ekonomiky? ČNB má zatím prostor připravit ekonomiku na hladší přistání z dosud vysokého ekonomického růstu (nejbližší další zasedání je 17. prosince - pozn. red.). I když na rozdíl od hlavních světových ekonomik v případě české se nejedná o přistání, ale spíše o pokles do nižší letové hladiny," dodal Šimek.