Juncker: Objevují se známky oživení, nezaměstnanost ale roste

Evropské hospodářství, které je už delší dobu ve výrazném útlumu, sice v poslední době vykazuje určitá zlepšení, ale na oživení hospodářství to zatím nestačí. Uvedl to v pátek po jednání ministrů financí eurozóny v Praze její šéf a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

"Například spotřeba domácností se sice mírně zlepšuje, ale naopak se zhoršuje situace trhu práce a míra nezaměstnanosti je nejvyšší od poloviny roku 2006. Hospodářskou situaci jsme probírali dnes ráno, ale není to dobré. Existují povzbudivé známky, těch však mnoho není," řekl Juncker.

Strašák deflace

Jednou z mnoha současných nejistot je vývoj inflace. Ta v březnu v eurozóně výrazně zpomalila svůj růst na 0,6 procenta z únorových 1,2 procenta. Inflace v zemích, kde se platí eurem, je tedy vůbec nejnižší od počátku jejího měření v roce 1996. Data o inflaci tak zvýšila apel na Evropskou centrální banku (ECB), aby dále snižovala úrokové sazby, protože inflační cíl ECB pro letošek činí dvě procenta.

ECB na to ve čtvrtek reagovala snížením základní úrokové sazby o 25 basických bodů na rekordní minimum 1,25 procenta. Očekávalo se přitom razantnější snížení sazeb, a to o 50 basických bodů. Inflace polevuje především kvůli dopadům nejhorší ekonomické recese, s jakou se Evropa potýká od druhé světové války, což nutí podniky snižovat výdaje a škrtat pracovní místa. Čím dál více se totiž projevují deflační tlaky.

Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. S potřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které trpí celou řadou problémů.

Po oživení ekonomik hrozí prudký růst cen

"Rok 2009 bude bezpochyby složitý. Naše prognózy potvrzují, že rizika se stávají realitou, což byl také důvod proč jsme se usnesli, že inflační tlaky dále rostou a rozhodli jsme se snížit úrokové sazby," řekl šéf ECB Jean-Claude Trichet s tím, že je možné, že příštích měsících spotřebitelské ceny klesnou, ale situace by se měla znovu zlepšit.

Přestože spotřebitelské ceny rostou v současnosti v eurozóně rekordně nízkým tempem, není vyloučeno, že situace by se mohla změnit v opačný "extrém". Masivní záchranné balíčky by v kombinaci s případným oživením hospodářství totiž podle expertů mohly roztočit inflační spirálu a spotřebitelské ceny by mohly naopak růst rekordně rychle.

Hrubý domácí produkt eurozóny klesl v posledním loňském čtvrtletí o 1,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím předloňského roku. Oproti předcházejícímu čtvrtletí loňského roku klesla ekonomika eurozóny o 1,5 procenta, tedy nejvíce v její historii.