Americké akcie mohou spadnout na 12leté minimum. Propad hrozí i v Evropě

Americký širší akciový index S&P 500 by se mohl opět propadnout na své dvanáctileté dno. Hlavním důvodem je, že spotřebitelské výdaje Američanů nevykazují žádné známky uzdravení. Uvedl to ve čtvrtek pro Bloomberg TV hlavní ekonom a stratég Gluskin Sheff & Associates Inc v Torontu David Rosenberg.

"Musíme dostat potvrzení toho, že březnová minima vydrží. Konvenční výhled vedl investory k závěru, že výrazně nízké úrovně z loňského listopadu už se nepřekonají. První březnové týdny nás ale přesvědčily o opaku," řekl Rosenberg.

Širší akciový index S&P 500 prošel od svého dna z loňského 20. listopadu 24procentním růstem. Tehdy byly trhy ovlivněny optimismem z podpory vládními balíčky pro banky a automobilky. Optimismus ale trval jen do 6. ledna.

Poté přišel pád až na dvanáctileté minimum, když index S&P spadl 9. března na 676,53 bodu. Srazily ho údaje o rostoucí nezaměstnanosti a ztrátách bankovních domů. Poté ale banky začaly oznamovat, že se dostávají do zisku, což podpořilo především akcie bankovních titulů. To vše dohromady znamenalo 34procentní nárůst indexu S&P.

Obdobná situace může nastat i v Evropě

Podobná situace by ale mohla nastat i na evropských akciových trzích, které většinou reagují podobným vývojem. "To může být navíc podpořeno i chystanými zátěžovými testy v evropských bankách. Tu druhou vlnu by pak mohly totiž spustit obavy investorů ze situace, která je v evropských bankách. Z jejich struktury aktiv a potenciálního nebezpečí by mohl být další spouštěč, který by evropské akciové trhy srazil opět dolů," odhadl pro server iHNed.cz makléř Patria Finance Josef Kohout.

Současné úrovně podle něj odrážejí maximální optimismus. "Nedovedu si představit, co by mělo přijít za zprávu, aby se dostaly ještě výše," dodal Kohout.

Evropská unie totiž v září otestuje stabilitu evropských bank v tzv. zátěžovém testu. Ten by měl ukázat, zda mají banky dostatek finančního kapitálu, aby přestály případné další zpomalení hospodářství. Zátěžové testy podle zdroje provedou národní regulátoři, v Česku tedy Česká národní banka. Budou se přitom řídit stejnými pravidly a metodologií, které připraví Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS).

74,6 miliardy dolarů k posílení rezerv

Zátěžovými testy už prošlo 19 největších amerických bank. Cílem zátěžových zkoušek v USA bylo zjistit, zda by největší banky obstály, pokud by se nynější krize zhoršila. Výsledky ukázaly, že deset z 19 největších amerických bank potřebuje 74,6 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun) jako dodatečný kapitál k posílení rezerv.

Testy také ukázaly, že pokud by se recese dále zhoršovala, ztráty 19 testovaných institucí by v letech 2009 a 2010 mohly dosáhnout celkem 600 miliard dolarů. Při nejhorším scénáři, který při testu simuloval nejhlubší recesi, by součet ztrát za období od poloviny roku 2007 do roku 2010 představoval až 950 miliard dolarů.

Banky, které potřebují dodatečný kapitál, nyní musejí do 8. června vypracovat plán a předložit ho regulátorům. Do půl roku pak musejí plán uvést do života. Mezi banky, jež kapitál potřebují navýšit, patří například Bank of America, Wells Fargo & Co. či Citigroup.