Hlavním důvodem pro pokles zaměstnanosti v průmyslu je podle studie snižující se dostupnost pracovníků, a naopak rostoucí mzdové náklady. Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti by měl klesnout z 28,6 procenta v roce 2008 na 25,4 procenta v roce 2020.
Zemědělství pak bude postiženo poklesem zájmu mladých lidí o tento obor. Nové trendy, jako například rozvoj biopaliv, agroturistika a ekozemědělství, zvýší zároveň poptávku po pracovnících s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
Krize ve stavebnictví
Třetí největší snížení, a to přes 30 000 míst, může postihnout stavebnictví. Stavební výroba bude totiž výrazně zasažena změnou poptávky. Klesne objem průmyslových, obchodních, administrativních i vodohospodářských staveb, protože trh bude do značné míry nasycen. "Naopak po zotavení z recese má růstový potenciál dopravní infrastruktura a bytová výstavba," uvádí analýza, která zkoumala 15 hlavních ekonomických oborů tuzemského hospodářství.Přes 20 000 pracovních míst může zaniknout také v sektoru veřejné správy a obrany. "Zde by se mohl projevit důsledek elektronizace i snaha omezovat výdaje z veřejných rozpočtů," informuje zpráva.
Naopak nejrychleji rostoucím odvětvím s potenciálem vytvoření přes 100 000 nových pracovních míst, by v období do roku 2020 měl být sektor služeb v oborech nemovitostí, pronájmu, IT a dalších podnikatelských služeb.
Téměř 40 000 pracovních příležitostí by pak v příštích 12 letech mělo nově nabídnout odvětví obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží.
Stárnutí populace
Stárnutí české populace se odrazí také v rostoucí zaměstnanosti ve zdravotnictví. Zde by měl přírůstek nových pracovních míst činit téměř 60 000, což by znamenalo nárůst o 18 procent, oproti stavu v roce 2008. Dvacet tisíc pracovních příležitostí by měl také nově nabídnout sektor cestovních ruchu.Na internetovém portálu www.budoucnostprofesi.cz současně NVF zpřístupnil data o perspektivnosti jednotlivých pracovních profesí v tuzemské ekonomice v letech 2009 až 2013.
Špatné šance získat pracovní uplatnění mají například ti, kteří se chtějí ucházet o pozici ekonomického ředitele. Hlavním důvodem je totiž velmi rychlý nárůst počtu absolventů VŠ a VOŠ ekonomických, obchodních právních a dalších společenských směrů.
V důsledku ekonomického vývoje budou do roku 2013 právě ve skupině Vrcholové vedení velkých organizací, právníci a odborníci v oblasti statistiky a matematiky, vytvořena pouze dvě procenta nových pracovních míst. Dalších 12 procent jich bude v této profesní kategorii uvolněno díky odchodu některých pracovníků (např. do důchodu). Celkem tak bude do roku 2013 třeba obsadit 14 procent dnešní zaměstnanosti, a bude tedy potřeba přijmout celkem 13 000 nových pracovníků.
Matematika, statistika a technické obory
Lepší výchozí pozici budou mít v této skupině uchazeči s VŠ a VOŠ vzděláním zaměřeným na matematiku, statistiku a technické obory. "Počty absolventů porostou pomaleji a poptávka po pracovnících s tímto vzděláním může v rámci této profesní skupiny růst rychleji," uvádí analýza.Data o perspektivnosti jednotlivých profesí vychází ze statisticko-matematického modelu ROA, který se využívá pro analýzu trhu práce v Nizozemsku. Ten pro potřeby tuzemského pracovního trhu upravila nadace CERGE-EI do podoby ROA-CERGE.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist