"Jde o to, aby obce nedoplácely na služby, které dělají pro stát. Některé obce doplácejí až 70 procent, což je pro nás nepřijatelné," uvedl k vyčleněným financím Vlasák. Zároveň dodal, že dohody směřují k tomu, aby samosprávy nebyly zatěžovány další byrokracií. "Chceme odložit případné novely zákonů, které by na města přenesly další agendy a poplatky," dodal Vlasák.
Více peněz i pro větší města
Navýšení prostředků by se mělo týkat hlavně menších obcí prvního a druhého typu. Více peněz by ale mohly dostat i větší města. Podle analýzy, kterou si ministerstvo financí nechalo zpracovat od Vysoké školy ekonomické, obce dotují náklady na státní správu zhruba čtyřmi miliardami korun.Výkonný místopředseda svazu Jaromír Jech v neděli řekl, že propad hospodářství odhadovaný v nové makroekonomické prognóze ministerstva financí připraví letos obce o 20 miliard korun, daňové příjmy se jim sníží ze 140 na 120 miliard korun.
Pokles ekonomiky
Ministerstvo financí ještě v dubnu předpokládalo pokles tuzemského hospodářství letos o 2,3 procenta, nynější odhad počítá s propadem o 4,3 procenta.Pondělní diskuse vlády a svazu se týkala rovněž přípravy rozpočtu na příští rok, rozpočtového určení daní, extremismu, nebo herního zákona.
Ministři se mají se zástupci Svazu měst a obcí scházet minimálně jednou do roka. Ukládá jim to dohoda o spolupráci, kterou obě strany uzavřely v roce 2005. Tentokrát se tedy sešli počtvrté.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








