Kdy Češi začnou platit evropskou měnou, se nejdříve dozví po příštích volbách. Současná úřednická vláda, navíc za aktuálního stavu veřejných rozpočtů, to neudělá. Vyplývá to z projevu guvernéra české národní banky Zdeňka Tůmy, který přednesl na pátečním žofínském setkání na téma Euro s otazníky.

"I současný ministr financí je skeptický ke splnění konvergenčních kritérií Českou republikou do roku 2012 nebo 2013," připomněl Tůma a zdůraznil, že zavedení eura je především politická otázka.

Očekává se, že rozpočtový schodek letos kvůli hospodářské krizi přesáhne šest procent HDP, pro přijetí eura je maximem tříprocentní hranice. Analytici tvrdí, že struktura rozpočtu, zejména vysoké sociální výdaje, je v delším období neudržitelná.

Slováci přijali euro dobře, zvýšilo jim i rating

Na konferenci vystoupili i bankéři z druhé části bývalé federace. Slováci euroměnu zavedli s letošním rokem a podle všeho jsou s ní spokojení. Ivan Šramko, guvernér Národní banky Slovenska, sice nechtěl dopad nové měny hodnotit celkově, vyzdvihl ale pozita, jako bylo zmenšení výkyvů měny proti okolním státům nebo zvýšení mezinárodních ratingů Slovenska.

Eduard Janota

„V roce 2010 máme pětiprocentní deficit a takto bychom museli snižovat deficity o procento ročně. A to je obrovská porce, asi 35 miliard ročně. Bude obtížné to zabezpečit," řekl ministr financí.

Podle Eleny Kohútikové ze slovenské banky VÚB nastartovalo euro slovenskou ekonomiku ještě před jeho faktickým přijetím především díky stanovení pevného termínu a silnému politickému závazku, který za rozhodnutím stál.

Igor Barát, bývalý zplnomocněnec slovenské vlády pro zavedení eura, označil přijetí společné měny za nejrozsáhlejší projekt, jaký kdy Slovensko v mnoha ohledech zažilo. Za hladkým průběhem byla podle Baráta především dobrá a včasná příprava, která začala prakticky ještě před vstupem země do EU. Na Slovensku podpora veřejnosti společné měně po jejím zavedení stoupla, což je v dějinách rozšiřování eurozóny výjimečný případ, upozornil.