Obavy Čechů z krize ustupují, nahlíží na budoucnost optimisticky

Podíl domácností, které se cítí být postiženy současnou krizí, v posledních měsících mírně klesl. Ekonomickou krizí se cítilo v listopadu zasaženo 36 procent českých domácností proti 38 procentům v září. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost ING.

V porovnání s předešlými měsíci to znamená, že počet lidí, kteří se cítí být postiženi současnou krizí nejen stagnuje, ale dokonce začíná i mírně klesat. Navíc celkem 27 procent českého obyvatelstva se na svou budoucnost dívá optimisticky a neočekává, že by na ně měla mít krize zásadnější vliv.

„Ekonomické ukazatele z celé Evropy začínají být příznivější a z našeho výzkumu vyplývá, že se to odrazilo i na vnímání českých domácností. Češi zkrátka na svou budoucnost začínají nahlížet v jasnějších barvách,“ komentuje Libor Vaníček, ředitel marketingu a přímé distribuce společnosti ING ČR/SR.

Z výzkumu dále vyplynulo, že nejvíce se krizí cítí zasaženi Češi ve věku od 45 do 59 let, tedy celkem 44 procent z nich. Zajímavé je, že naopak nejméně se cítí být zasaženi lidé ve věku nad 60 let (34 procent). Téměř identicky dopadla i věková kategorie respondentů do 29 let (35 procent). Z hlediska vzdělání se nejvíce zasaženi krizí cítí lidé se základním vzděláním (41 procent).

"Navzdory krizi je však trh s finančními produkty velmi stabilní. Stále existuje poměrně neměnné procento lidí, kteří těchto produktů využívají. Navíc množství lidí, kteří přistupují k rušení finančních produktů, je zhruba stejně velké jako množství lidí, kteří si finanční produkty nově zakládají.

Češi stále více finančně vzdělanější

Z výzkumu také vyplynulo, že stoupá finanční vzdělanost českých obyvatel, neboť z jejich chování je patrné, že si dobře uvědomují výhodnost a nevýhodnost manipulace s příspěvky či naspořenou částkou v souvislosti s konkrétním produktem.

Dokladem toho je na příklad to, že nejvíce změn se ve sledovaném období týkalo spořících účtů, které jsou zdaleka nejflexibilnější. Majitelé těchto účtů mají peníze v podstatě okamžitě k dispozici a navíc za jejich výběr téměř nic neplatí.

Naopak ke snížení příspěvku na životní pojištění nebo penzijní připojištění přistoupilo jen malé množství lidí. „Ale i tak je třeba dodat, že přes negativní emoce spjaté s krizí většina klientů zachovává chladnou hlavu a neplánuje žádné zásadnější změny ve svém portfoliu užívaných finančních produktů,“ říká k výsledkům nejnovějšího průzkumu Libor Vaníček.