Po zemětřesení převzala taktovku Čína, vyspělý Západ zůstal zadlužený

Světové hospodářství letos zažilo něco, co lze s nadsázkou označit jako zemětřesení. Proslulý americký finančník maďarského původu George Soros soudí, že krize vyvolala "tektonické přesuny" jednoznačně ve prospěch Číny a celé rozvojové Asie. Stalo se tak na úkor vyspělého Západu, který se nesmírně zadlužil a několik významných firem, například General Motors, tam v podstatě zbankrotovalo.

Statistiky jsou neúprosné. Čínská ekonomika roste od konce sedmdesátých let, kdy se začala "otevírat světu", zhruba o 10 procent ročně. Letošní dynamika výrazně přesáhne osm procent, zatímco Spojené státy podle předpovědi OECD čeká pokles o 2,5 procenta a eurozónu dokonce o čtyři procenta.

Soros chválí čínský model

"Státně kapitalistický hospodářský model Číny značně konkuruje modelu mezinárodního kapitalismu, který je nestabilní, neboť postrádá účinnější regulaci," prohlásil Soros podle agentury Bloomberg na nedávné přednášce v Budapešti. Hrubý domácí produkt Číny o nominální hodnotě přesahující 4,3 bilionu dolarů už představuje osm procent celosvětového, uvádí Jean Pisani-Ferry, šéf bruselského hospodářského ústavu Bruegel.

"Čína v roce 2009 díky rozsáhlému konjunkturnímu programu svou vyšší výrobou více než kompenzuje hospodářské ztráty zemí skupiny G-7," říká Pisani-Ferry.

Nejlidnatější země světa bude mít podle něj během deseti let největší ekonomiku na světě. Amerika tak začne nejspíš hrát na globální hospodářské scéně druhé housle. Přitom před krizí - do roku 2007 - platilo, že vnitřní poptávka v USA si připisovala skoro pětinu globálního růstu.

Čeká se další bublina

Naproti tomu Čína vsadila na investice a vývoz do té míry, že domácí poptávka vztažená k HDP v letech 2000 - 2008 klesla ze 45 na 35 procent. Z pohledu Západu, který chce do Číny více vyvážet, aby zmírnil svůj značný obchodní schodek s touto zemí, to není povzbudivé zjištění.

Není to dobrá zpráva ani pro globální ekonomiku už nemusejí být tak silným tahounem jako v minulosti, kdy je k vyšší spotřebě povzbuzovaly také levné úvěry. A čínské domácnosti jejich úlohu v nejbližších letech nepřevezmou. Jejich souhrnné výdaje představují ve srovnání s americkými sotva šestinu, uvádí poradenská firma Boston Consulting Group.

Čína to přehání hlavně s investicemi, které se během letošního ledna až září postaraly nejméně o 95 procent jejího hospodářského růstu, varuje ekonom Stephen Roach, šéf společnosti Morgan Stanley Asia. Podle něj se tak v ekonomice prohlubují disproporce, z nichž může vzniknout pověstná "bublina", hlavně na trhu nemovitostí.

Nebylo by to zas tak velké překvapení. Realitní "bublina" nedávno splaskla v emirátu Dubaj, předtím v USA nebo ve Španělsku. Před lety to zase byly akcie internetových společností.

Zařadí vlády zpátečku?

S povzbudivou předpovědí tento měsíc přišla americká banka Goldman Sachs. Podle ní globální ekonomika příští rok vzroste o 4,4 procenta a v roce 2011 o 4,5 procenta. "Předpokládáme, že vzestup v následujících dvou letech bude docela solidní," vyjádřil se Jim O´Neil, hlavní ekonom nejziskovější banky newyorského Wall Streetu.

Ovšem mnozí další ekonomové jsou naladěni pesimisticky. Například Nouriel Roubini, profesor Newyorské univerzity, který předpověděl poslední globální krizi, míní, že vyspělé země v příštích dvou letech čeká pouze "chudokrevné hospodářské zotavení".

Podobně jako další experti klade otázku, co bude, až přestanou vlády a centrální banky "pumpovat" do ekonomik peníze. Vládám západních zemí se zatím nechce zařadit zpětnou rychlost. "Když americký stát v roce 1937 omezil svůj předchozí stimulační balík, ekonomika se zhoupla zpátky do recese. Vlády jsou si nyní tohoto historického faktu dobře vědomy, a budou se proto snažit oddálit dobu, kdy začnou svoji podporu omezovat," píší v poslední analýze David Rhodes a Danile Selter, experti americké poradenské firmy Boston Consulting Group.

Jak upozorňují, schopnost států si půjčovat je také omezená. Národní dluh USA v listopadu stoupl na 7,17 bilionu dolarů a dále poroste. V příštím roce bude podle OECD odpovídat 87 až 88 procentům HDP. Ještě hůř na tom bude Británie s přibližně 90 procenty.

Riziko sociálních nepokojů

Krize obzvlášť těžce dopadla na země, které už předtím měly značné hospodářské problémy, navíc prohloubené politickou nestabilitou. V Evropě k nim patří Ukrajina a Moldavsko, v Asii zase Thajsko. Svět se musí podle Sama Wilkina ze a společnosti Oxford Analytica připravit na to, že v roce 2010 mohou v důsledku krize leckde propuknout sociální nepokoje.

Ve vyspělé Evropě dosud její dopady tlumila stále poměrně pevná a hustá sociální síť. "Hlavním tématem v západní Evropě letos byly rozpočtové injekce povzbuzující hospodářství, ale v roce příštím to budou rozpočtové škrty," míní podle agentury Reuters Wilkin.