Prognóza OECD pro Německo

Německá ekonomika v loňském roce klesla o pět procent, což je nejhorší výsledek od druhé světové války. Informoval o tom tamní statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že hrubý domácí produkt se sníží o 4,8 procenta. Výrazně klesal dovoz i vývoz.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, značně je ale závislé na vývozu. Kvůli dopadům světové hospodářské krize se však loňský objem vývozu snížil o 14,7 procenta, zatímco v roce 2008 ještě vykazoval růst o 2,9 procenta. Podobně objem dovozu se loni snížil o 8,9 procenta po růstu o 4,3 procenta o rok dříve.

Německý průmysl se po měsíci dostal k růstu. Ale dochází mu dech - čtěte ZDE

Německo: O práci může přijít až půl milionu lidí - čtěte ZDE

Německá ekonomika v roce 2008 spadla do hluboké recese, v polovině loňského roku už se z ní ale vymanila. Na letošní rok vláda očekává růst o 1,2 procenta. Německo přitom dosud Evropě předvádělo malý zázrak. Ani během nejhlubší poválečné recese se tamní trh práce nezhroutil a míra nezaměstnanosti během loňska vzrostla jenom nepatrně.

Dobrá zpráva pro Německo: Podnikatelská důvěra je nejvýše od července 2008 - čtěte ZDE

Míra nezaměstnanosti v Německu zůstala na konci roku na 8,1 procentech - čtěte ZDE

Od druhé světové války si německá ekonomika až do loňska nejhůře vedla v roce 1975. Tehdejší západní Německo zaznamenalo propad HDP o 0,9 procenta. Od znovusjednocení Německa si ekonomika nejhůře vedla v roce 1993, kdy se HDP snížil o 0,8 procenta.

Kurzarbeit stáhne dolů nezaměstnanost i ekonomiku

Další vyhlídky ekonomiky jsou ale pochmurné. Experti největší ekonomice eurozóny předpovídají dramatický vzestup nezaměstnanosti. Zatím se jí dařilo krotit, což ve zprávě minulý týden potvrdila Spolková agentura práce. Pomohl totiž zavedený systém zkráceného pracovního režimu, pro který se v němčině používá výraz "Kurzarbeit".

Spolková vláda za firmu, která lidi nepropustí, ale drží je dále na zkrácený úvazek, hradí prvních šest měsíců polovinu příspěvků na sociální zabezpečení a poté sto procent. I tak je to pro stát výhodnější, než kdyby vyplácel podpory v nezaměstnanosti.

Avšak německým firmám už začíná "kurzarbeit" přerůstat přes hlavu, varuje list Handelsblatt. Stále méně jsou ochotny financovat dodatečné náklady spojené například s placením bankovních úroků a s odpisy nevyužívaného zařízení.

"Je to neudržitelný systém. Firmám prudce klesá produktivita práce, zatímco mzdové náklady připadající na výrobek značně rostou," upozornil na serveru Spiegel online Joachim Scheide z Ústavu světového hospodářství.