Obyvatelé slaví: Praha rozhodla, že konec tunelu Blanka se částečně změní

Obyvatelé pražské čtvrti Holešovičky zaznamenali další částečný úspěch v boji proti tomu, že jim nově stavěná dopravní tepna metropole - tunel Blanka – po svém dokončení koncem roku 2012 vychrlí přímo pod okna desetitisíce aut, která tam dříve nejezdila.

Pražský magistrát totiž po několika letech sporů začal hledat cestu, jak dopady zvýšené dopravní zátěže omezit. Na to, že město nyní hledá varianty, jak projekt tunelu Blanka upravit, aby obyvatelům Holešoviček méně škodil, upozornil jako první server Aktuálně.cz.

"Zadali jsme projektantům, aby našli nějaké řešení, které situaci zlepší," potvrdil serveru iHNed.cz radní pro uzemní rozvoj Martin Langmajer. Projektanti podle něj dostali čtyři základní varianty a do srpna by měli říct, která je nejlepší a současně nejreálnější.

Střecha nebo další tunel?

Zatím nejpravděpodobnější se jeví možnost, že alespoň část tepny po výjezdu z tunelu na pravé straně Vltavy se více zahloubí do země a částečně se zastřeší.

Ve hře je ovšem i varianta, kterou prosazuje místní sdružení Za naší budoucnost: hlavní proud aut se zcela vyhne ulici V Holešovičkách, a bude pokračovat obloukem nejdříve podél Vltavy a pak zhruba kilometr dlouhým tunelem, ze kterého se napojí nad křižovatkou Vychovatelna na současnou výpadovku na Teplice.

Sdružení má sice v ruce trumf – jak již HN a server iHNed.cz jako první informovaly loni v srpnu - soudy na podnět sdružení zrušily část stavebního povolení na výstavbu technologických sítí v úseku Špejchar-Pelc Tyrolka. A to kvůli tomu, že město při povolování neudělalo studie, jak tunel zhorší životní prostřední v Holešovičkách.

Dokončený tunelový komplex Blanka má totiž pod okna místních obyvatel dovést víc než sto tisíc aut denně - o polovinu více než nyní a dokonce třikrát více, než na kolik byla hlavní tepna čtvrti, ulice v Holešovičkách, zkolaudována.

Bude projekt dokončen?

Dokončení Blanky je tak ohroženo. Město totiž sice může dokončit hrubou stavbu, ale již nemůže například postavit vedení a uvést tunel do provozu, protože mu bylo zrušeno stavební povolení. O tom, jak naloží se zrušeným stavebním povolením, musí nyní rozhodnout Ministerstvo pro místní rozvoj.

To ovšem zatím odmítá kauzu komentovat – uvádí jen, že rozhodne v zákonném termínu. Městský soud v Praze přitom povolení pravomocně zrušil už loni v květnu. Úřady i stavební firma Metrostav, která tunel staví, od té doby ale hrály mrtvého brouka.

Právníci, které server iHNed.cz oslovil, se domnívají, že ministerstvo by mělo magistrátu přikázat provést nové stavební řízení. A to by jen těžko skončilo do plánovaného termínu otevření Blanky v prosinci 2012.

Radní Langmajer přitom popírá, že by změnu plánů zapříčinily právě spory s místními obyvateli, kteří u soudu dosáhli zrušení stavebního povolení. „Ten prohraný soud výstavbu tunelů neohrožuje. Jen chceme, aby měl tunel menší dopat na životní prostředí obyvatel,“ říká Langmajer.

Kompromis je těžko možný

Obě strany současně přiznávají, že kompromis – tedy že sdružení stáhne své protesty, které komplikují dokončení Blanky výměnou za to, že se okruh po vyústění na pravém břehu Vltavy opět skryje pod zem – je těžko reálný.

Sdružení totiž striktně trvá na tom, že okruh musí i dál v celém území Holešoviček pokračovat pod zemí. Podle předsedkyně sdružení Vlastislavy Šenarové by se tak měl tunel Blanka po vyústění v Holešovičkách zakonzervovat do doby, než bude hotové pokračování, které se Holešovičkám vyhne.

"Musí se zastavit, dokud se projekčně nevyřeší a nepostaví zbytek," říká kategoricky Šenarová. A to, že sdružení své námitky stáhne, nepředpokládá ani radní Langmajer.

Konečně, ale proč to nešlo dřív?

"Je dobře, že alespoň teď se to prověří a navrhne případně nová varinata. To se ale mělo udělat již dávno, protože negativní dopad na obyvatele Holešoviček byl od počátku zřejmý," říká pražská zastupitelka za Stranu zelených a současně členka dopravního výboru magistrátu Petra Kolínská.

Podle Kolínské jsou už ovšem požadavky sdružení, aby se stavba zastavila dokud nebude pokračování tunelem, nereálné. „I kdyby ten tunel, jak ho navrhuje sdružení Za naši budoucnost, bylo chytré řešení - a to musí říct odborníci – tak to stejně nebude dříve než za deset či patnáct let,“ upozorňuje. A dopravu v metropoli na tak dlouho nelze ochromit.