Český bankovní sektor je podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, zdravý a odolný vůči rizikům. Jeho stabilita by neměla být ohrožena ani v případě výrazně nepříznivého ekonomického vývoje. Testy naznačují i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů. Pokud by se však ekonomika vyvíjela podle negativních scénářů, některé instituce by utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat kapitálové injekce od akcionářů. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou v pátek zveřejnila ČNB.

"Stabilita českého finančního systému je dobrá a je potěšující, jak se finanční instituce vyrovnávají s krizí. Náročné a komplexní testy nás utvrzují v tom, že ani výrazně nepříznivé podmínky by stabilitu finančního sektoru neměly ohrozit," uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Ten ve funkci guvernéra na vlastní žádost končí o něco dříve. V pátek ve 13 hodin bude prezident Klaus jmenovat na hradě jeho nástupce.

 
ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří alternativních scénářů budoucího vývoje. Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil scénář "ztráta důvěry", který by vedl ke ztrátám ve výši kolem dvou procent aktiv celého finančního sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval relativně malé kapitálové injekce do celého finančního systému ve výši zhruba pěti miliard korun.

Zbývající dva scénáře mají podle ČNB nižší dopady. "Základní scénář", který považuje ČNB za nejpravděpodobnější, by nevyžadoval žádné kapitálové injekce a scénář "návrat recese" by si vyžádal podporu ve výši dvou miliard korun.

Banky si udělaly pro recesi dobrý polštář

Základem odolnosti finančního systému je podle ČNB skutečnost, že finanční instituce vstoupily do období recese s příznivou výchozí situací a v jejím průběhu byly schopny vytvářet dostatečný kapitálový polštář.

Silná pozice tuzemského bankovního sektoru je podle ČNB podepřena vysokým poměrem vkladů na úvěrech, nízkým podílem úvěrů v cizích měnách, nezávislostí na vnějším financování a zejména dostatečnou kapitálovou přiměřeností.

Zátěžové testy naznačují podle ČNB i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů, a to ve všech scénářích. Sektor penzijních fondů se podle centrální banky stal odolnějším vůči dopadu ztrát z přecenění cenných papírů. Některé pojišťovny by se podle ČNB mohly v případě zátěžových scénářů dostat pod regulatorní minimum solventnosti.

Testy evropských bank mají být zveřejněny během července

O tom, že členské země Evropské unie během druhé poloviny července zveřejní výsledky takzvaných zátěžových testů komerčních bank, a to nově za každou banku zvlášť, rozhodl čtvrteční summit EU v Bruselu.

Rozhodnutí, které podle expertů nepochybně vyvolá rozpornou odezvu, předcházela žhavá diskuse.

Proti tomu, aby se peněžní ústavy veřejně "obnažily" byli Němci argumentující mimo jiné tím, že často jde o citlivé informace. Nakonec ale své námitky podle agentury Reuters stáhli poté, když se za zveřejnění vehementně postavili Francouzi a Španělé. Politici nakonec odmítli námitky finančníků, že zveřejnění výsledků testů by mohlo podlomit důvěru v banky.

Někteří odborníci se však obávají, aby zveřejnění výsledků zátěžových testů nebylo pro evropské banky v konečném důsledku " medvědí službou.

Pochybnosti vyslovil i italský člen rady guvernérů Evropské centrální banky Bini Smaghi. V rozhovoru pro CNBC vyjádřil obavy, že by testy mohly odhalit nepříznivé kapitálové podmínky v bankovním sektoru některých členských zemí EU.

Ozvala se také Asociace britských bankéřů (BBA), která varuje, že zveřejnění výsledků může klienty vést k "útoku" na zcela zdravé banky, tedy masovému vybírání vkladů. Na rizika možné "dezinprezentace upozornila také německá bankovní asociace BdB sdružující asi 200 soukromých finančních ústavů.

Kritika i údiv také z Česka

Viceguvernér ČNB Miroslav Singer pochybuje, že země EU budou schopny výsledků testů zveřejnit už příští měsíc. "Myslím, že by to znamenalo změnit zákony o ochraně bankovního tajemství a to se nejspíš nedá stihnout," uvedl pro HN Singer.

 
Představitelé Evropské unie na summitu argumentovali, že svým rozhodnutím chtějí předejít spekulacím o špatném finančním zdraví evropských bank. Ty se vyrojily především ve Španělsku. Proto také tamní vláda se zveřejněním testů nejvíce pospíchá. 

Evropa se rozhodla "odtajnit" informace o finačním zdraví bank zhruba rok poté, co výsledky zátěžových testů v devatenáct ústavech zveřejnily Spojené státy americké. Podařilo se jim tak uklidnit investory.

ECB doporučuje, aby centrální banky pozorně sledovaly růst úvěrů

Centrální bankéři by měli pozorně sledovat růst úvěrů. V případě, že bude příliš rychlý, podobně jako před začátkem nedávné světové finanční krize, měli by bít na poplach. Uvedl to v pátek prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

"Příliš rychlý růst úvěrů by měl být varovným signálem pro centrální banky ve vyspělých i rozvojových zemích," prohlásil Trichet.

Celkový objem úvěrů v eurozóně přitom v dubnu klesl na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Trichet také znova obhajoval rozhodnutí ECB nakupovat vládní dluhopisy a připomenul, že jde jen o krátkodobé opatření, které neohrozí cenovou stabilitu v eurozóně. Informovala o tom agentura Reuters.

 

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru