Mocnosti se dohodly: Globální bankovní reforma čeká už jen na odtajnění

Základy nových pravidel regulujících banky po celém světě jsou připraveny. Viceguvernér německé centrální banky Bundesbank Franz-Christoph Zeitler v tomto týdnu oznámil, že předběžná podoba reformního balíčku nazývaného Basel III je hotová.

Konkrétní čísla by měla být zveřejněna až po nedělním zasedání guvernérů centrálních bank a šéfů regulačních orgánů v Basileji, kde by měly být reformy schváleny.

Nové požadavky by měly být uvedeny v platnost během pěti až deseti let od počátku roku 2013.

"Dohoda je takřka hotová. Jsou tu ale stále věci, které je třeba doladit," řekl včera agentuře Bloomberg Frederick Cannon, analytik firmy Keefe, Bruyette & Woods.

Návrh je kompromisem

Už v pondělí přišel německý list Die Zeit s tím, že finální podoba reformy počítá u finančních institucí se šestiprocentním základním kapitálovým požadavkem. K němu se mají připočíst dodatečná tři procenta v podobě nárazníku pro "špatné časy".

Celkový kapitálový požadavek, tedy kolik kapitálu v poměru k aktivům by banky měly v budoucnu držet, tak hovoří o úrovni devíti procent. To je o procento méně oproti původnímu přísnějšímu požadavku. Zeitler navíc včera uvedl, že dohodnuté číslo je ještě o něco nižší.

Regulátoři tak pravděpodobně částečně ustoupili výtkám bank, které se obávaly, že budou muset výrazně navyšovat svůj kapitál. Ty, které by neměly kapitál nad "nárazníkovou" úrovní, by musely omezit odměny manažerů, dividendy a zpětné výkupy akcií, což by se projevilo na poklesu jejich tržní hodnoty.

Německá bankovní asociace již ostatně varovala, že deset největších německých bank bude muset kvůli novým pravidlům navýšit kapitál o dodatečných 105 miliard eur (2,6 bilionu korun). Její výpočet ovšem počítal s původním kapitálovým požadavkem 10 procent.

Zbrzdí reformy růst?

Basilejský výbor sdružující činitele centrálních bank a regulačních úřadů oznámil, že reformy by měly mít minimální vliv na ekonomický růst a finanční trhy díky nim budou mnohem bezpečnější.

S tím ovšem nesouhlasí Charles Dallara, ředitel Institutu mezinárodních financí, který lobbuje za banky. "Odhadujeme, že makroekonomický dopad reforem bude osmkrát větší, než tvrdí Basilejský výbor. Musíme si ale ještě počkat na konečná data, která schválí," řekl Dallara. Nyní platná basilejská pravidla kapitálové přiměřenosti jsou stanovena na úrovni čtyř procent a podle ekonomů přispěla k finanční krizi, protože motivovala banky kupovat velká množství hypotečních dluhopisů.

Ty byly hodnoceny ratingovými agenturami jako velmi bezpečné, takže banky podle stávajících pravidel nepotřebovaly zdaleka tolik kapitálu jako při pořizování běžných úvěrů a dalších aktiv.

S prvním návrhem reforem přišel Basilejský výbor loni. Práce na nových pravidlech by měla skončit jejich potvrzením na listopadovém summitu skupiny největších ekonomik světa G20 v Soulu.

Dopad reforem na světovou ekonomiku bude osmkrát větší, než tvrdí Basilejský výbor. Vyšší kapitálové požadavky na banky nepodkopou ekonomický růst a nepředstavují tak významné riziko.
guvernér německé Bundesbank
Axel Weber,

Reforma připravena
Podle viceguvernéra Bundesbank Hanse-Christopha Zeitlera uzavřeli regulátoři kompromis.
FOTO: BUNDESBANK