Od 15. září vstupuje v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, kterou ale řada lidí a firem považuje za právní paskvil. Z účasti ve veřejných soutěžích vyřazuje firmy s akciemi na majitele a veřejně obchodované společnosti s akciemi na majitele v zaknihované podobě.
Kvůli zákonu jsou totiž některé velké firmy, například i ČEZ, Komerční banka nebo ČSOB, vyřazeny z možnosti účastnit se veřejných zakázek.
Poslanci současné vládní koalice se minulý týden pokusili napravit chybu v zákonu a příslušné ustanovení zákona o veřejných zakázkách narychlo z novely vyškrtnout. Opozice však tento postup zablokovala.
Některé firmy se tedy již pustily do změny formy akcií, což minulý pátek provedla Telefónica O2 a v pondělí Dalkia. Koaliční poslanci nyní přemýšlí, jak novelu co nejrychleji změnit.
České veřejné zakázky jsou dlouhodobě kritizovány jako nedostatečně transparentní. Ministerstvo pro místní rozvoj z tohoto důvodu zahájilo přípravy velké novely zákona o veřejných zakázkách, kterou bude připravovat ve spolupráci s Platformou pro transparentní veřejné zakázky, ÚOHS a zástupci politických stran. Návrh chce předložit ke schválení Vládě ČR ve druhém pololetí příštího roku.
Proč se českým zákonodárcům nedaří jednou provždy vyřešit problematiku veřejných zakázek tak, aby byla opravdu transparentní? Jaký je názor právníků na to, jakým směrem se má česká legislativa v této oblasti ubírat?
Na tyto a další otázky odpovídal advokát Robert Pergl z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl a Partneři, který se dlouhodobě věnuje problematice veřejných zakázek.
Online rozhovor
Jak je možné, že koalice nedokázala zákon včas opravit, když má ve sněmovně pohodlnou většinu?
Pokud vím, zájem koalice byl schválit potřebnou novelu co nejrychleji, proto bylo navrženo její schválení Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení. Takto zrychlený způsob projednání zákona však lze relativně lehce vetovat a není k němu potřeba naprostá většina ve sněmovně - postačí např. veto 50 poslanců nebo 2 poslaneckých klubů. To se také stalo přičiněním opozice. Nadále tedy pokračuje projednání návrhu zákona standardním způsobem, což předpokládá dále 2. a 3. čtení podle programu sněmovny, poté schválení Senátu a podpis prezidenta. Tento legislativní proces by mohl proběhnout v průběhu 3-6 měsíců.
Dobrý den, co říkáte na to, že u hodnocení zakázek teď už nově není povinným kritériem nejnižší cena?
Máte pravdu, že dle novely není již nejnižší nabídková cena povinným dílčím hodnotícím kritériem v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Nicméně je nutno dodat, že vliv ceny se do hodnocení musí promítnout. Domnívám se, že je to krok správným směrem, který ale zároveň klade na zadavatele větší nároky při stanovení hodnotících kritérií tak, aby vyjadřovaly zásadu nejlepší hodnoty za peníze, která je podle mého názoru to nejdůležitější.
Zdravím, co udělat pro větí transparentnost veřejných zakázek, je problém jenom v legislativě? Co akcie na majitele, je dobré je zrušit?
Návrhů, jak zkvalitnit právní úpravu zadávání veřejných zakázek je celá řada, některé jsou samozřejmě kvalitnější, jiné méně. Osobně se přiznám, že nejsem příliš příznivcem často diskutovaného rušení akcií na majitele, neboť to na jedné straně přináší mnoho problémů pro dotčené firmy, na straně druhé to není zárukou větší transparentnosti uchazečů, neboť nemůžete ze zadávacího řízení vyloučit firmy založené podle cizího práva, kde akcie na majitele mají. Krom toho, bude-li chtít zadavatel znát vlastnickou strukturu uchazeče, nic mu nebrání, aby si vyžádal potřebné informace prostřednictvím kvalifikačních požadavků, bez ohledu na to, zda aktuální právní úprava akcie na majitele zakazuje či nikoli.
Dobrý den, mám dotaz týkající se postupu při zadávání veřejných zakázek. Jak bude prosím postupováno v případě, že označená obálka nápisem NEOTVÍRAT obsahující nabídku bude otevřena dříve než proběhne soutěž? Zuzana M.
V případě, že pochybení nebude na straně zadavatele bude komise pro otevírání obálek povinna takovou nabídku vyloučit, protože je zde důvodná obava, že bylo s obsahem nabídky manipulováno.Uchazeč, pokud sám nepochybil, tak má možnost podat námitky k zadavateli a poté, v případě zamítnutí, podat podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale důkazní břemeno bude ležet na uchazeči.
Co považujete za největší nešvar českých veřejných zakázek? Není to vždy o lidech, kteří buď chtějí podvádět nebo nechtějí? (přičemž "A" je v převážné většině správně :o) )
Ano máte pravdu. Jsem přesvědčen, že je to vždy jen o lidech. V současné době však vidím pozitivní snahu politiků něco změnit a vykročit správným směrem a tím nepoctivcům velice stížit takovéto „čachrování“. Je nutné, aby i výkonná moc – policie a státní zástupci – se začala touto problematikou více zabývat, neboť zatím, vyjma kauzy v Brně, není vidět mnoho výsledků. Tomuto určitě prospěje i snaha současného ministra vnitra, který přišel s novými náměty, které, pokud budou uvedeny do praxe, pomohou zprůhlednění zadávání veřejných zakázek a tím i úsporám veřejných financí.
Jak to funguje jinde ve světě? Existují podobné problémy s neprůhledností i na západě, nebo tamní "vykukové" mají těžší úlohu?
Přiznám se, že se snažím být odborníkem na české prostředí a zkušenosti ze zahraničí mám pouze zprostředkované od mých zahraničních kolegů. Vše podle mě souvisí jak s politickou tak i morální kulturou národa a podle mě je samozřejmé, že státy jako Norsko apod. jsou v těchto otázkách dále, protože nebyly 40 let na nich páchány morální škody. Dalším faktorem je, že české právo musí respektovat evropskou legislativu a judikaturu a být s ní v souladu, takže se domnívám, že naše právní vyspělost, resp. naše právní předpisy a nyní navrhované změny budou již na velice dobré, “evropské”, úrovni. Poté bude již vše záležet na zadavatelích, protože “dokonalý” zákon vymyslet nejde.
Zdravím! Jsem jednatel firmy. Občas podáváme také nabídky do veřejných zakázek, Povinně ze zákona nám byla zřízena datová schránka. Můj dotaz zní: Proč se více nevyužívá při komunikaci související s veřejnými zakázkami právě datových schránek? L.M.
Dle mého názoru se na této skutečnosti podílí více faktorů. Jednak dle zákona je stanovena povinnost komunikovat prostřednictvím datových schránek jen těm zadavatelům kteří mají postavení orgánu veřejné moci a to pouze v těch případech, kdy to povaha doručovaného dokumentu umožňuje a adresát - uchazeč má datovou schránku zpřístupněnou. Dále v případě datových schránek tzv. fikce doručení nastává až 10. dnem ode dne přijetí dokumentu do datové schránky a zákon o veřejných zakázkách s mnohými úkony spojuje lhůty kratší než 10 dní. Dále je tady stále otevřený problém zda může v případě doručování do datových schránek více dodavatelům dojít k porušení zásady rovného zacházení. Nicméně určitý podíl tady hraje neochota využívat moderní technologie.
Myslíte si, že obce a ministerstva mají k dispozici kvalifikované osoby pro zajištění řádného průběhu při veřejných zakázkách?
Pavlína.
Dle mého názoru je povinností každého zadavatele, aby se vybavil dostatečně kvalifikovaným aparátem, protože jedině, tak může být zajištěn bezvadný průběh řízení a zajištění vyvážených obchodních podmínek pro jednotlivé zakázky. Zadávací řízení je činností poměrně složitou, která vyžaduje odbornou znalost problematiky a je na zadavateli, zda si zajistí takovou odbornost prostřednictvím vlastního aparátu nebo využije externích osob. Na tomto místě zcela otevřeně na základě dlouholetých zkušeností uvádím, že jsem pro legislativní úpravu, která by obligatorně stanovila odbornou způsobilost osob provádějících zadávací řízení. Např. se mi velice líbí slovenská úprava v zákoně o verejnom obstaravaní a jeho prováděcích předpisech, která stanoví minimální odbornost osob, které zajišťují realizaci veřejných zakázek.
K čemu je tzv. blacklist, když na něm nikdo není?
Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek (blacklist) byl do zákona o veřejných zakázkách začleněn teprve od letošního roku. V rejstříku by měly být například vedeny osoby, které při prokazování kvalifikace předložily nepravdivé údaje a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jim uložil zákaz plnění. Institut blacklistu působí pro dodavatele spíše preventivně jako „strašák“, aby se zadavatelům předkládaly podklady, které odpovídají skutečnosti. I kdyby rejstřík zůstal i do budoucna prázdný, věřím, že svůj význam má.
Měl bych dotaz ohledně čtení nabídkových cen při otvírání obálek. Je zadavatel, respektive komise pro otvírání obálek, povinna tyto údaje na žádost přítomného uchazeče zveřejnit?
Díky za odpověď.
V tomto případě se jedná o velmi aktuální dotaz. S ohledem na dnešní účinnost novely zákona o veřejných zakázkách (od 15. září 2010) je, mimo jiné, povinností komise pro otvírání obálek sdělit i informace o nabídkových cenách. Tedy není již na uvážení komise, zda tyto údaje poskytne či nikoliv nebo zda by uchazeč musel výslovně o tyto informace žádat. Touto legislativní změnou se sleduje zejména zvýšení transparentnosti procesu při otvírání obálek.
Někde jsem zahlédl zmínku, že zákon vstupující v platnost jde proti evropskému právu. Opravdu je to tak? Vysvělelte mi, jak je možné, že si tohohle nikdo dříve nevšiml?
Myslíte zřejmě ustanovení dnešní novely, která vylučuje ze zadavacího řízení společnosti s akciemi na majitele. Ministerstvo pro místní rozvoj, za současného vedení, si tohoto rozporu s evropskou legislativou všimlo ihned po zahájení svého fungování, avšak, jak jsem již uvedl v předchozí odpovědi, nebylo možné tento nedostatek včas napravit.
Co můžu jako zájemce o zakázku dělat, když se zadávací dokumentace je jasné, že je zakázka šitá na míru konkrétní firmě?
Patrně narážíte na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nastavil kvalifikační předpoklady tak, že je může splnit pouze jeden dodavatel nebo hodnotící kritéria nápadně vyhovují právě pouze jednomu subjektu. Pokud máte takové pochybnosti, můžete podat zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám. V případě, že vašim námitkám nevyhoví, což lze v tomto případě zřejmě očekávat, můžete se návrhem obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Dobrý den, jakým způsobem lze podle Vás bojovat proti častému způsobu vyvádění peněz z veřejných organizací, kterým jsou platby za fiktivní plnění typu "Dodávka marketingových konzultací", "Dodávka právních služeb" atp.? Cítíte se Vy i Vaše firma dostatečně "čistí" na to, abyste se vydávali za experty na čistoti veřejných zakázek? (Narážím na Vaše angažmá na proslulém MHMP)
Předmět veřejné zakázky neurčuje ani neposuzuje administrátor veřejné zakázky ani osoba, která např. je pověřena vyhotovením zadávací dokumentace. Snažím se být expertem na oblast veřejných zakázek tak, aby daná soutěž byla co nejefektivnější pro zadavatele, např. výhodnými smluvními podmínkami pro zadavatele, a proběhla bez jakýchkoliv právních pochybení. Obsah zakázek neposuzuji. Pokud víte o nějakém "vyvádění peněz" na základě fingovaných plnění, doporučuji vám upozornit orgány činné v trestním řízení. Já si nejsem žádných vámi zmiňovaných pochybení vědom. MHMP má v současnosti podle mého názoru jedny z nejpřísnějších vnitřních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jejichž požadavky jdou daleko nad rámec vyžadovaný zákonem.
Dobrý den, četl jsem, že už se nesmí ucházet o veřejné zakázky firmy s akciemi na majitele a veřejně obchodované společnosti s akciemi na majitele v zaknihované podobě. Pokud jako akcionář mám akcii na majitele v listinné podobě, je to v pořádku?
Novela zákona o veřejných zakázkách, účinná od dnešního dne, vylučuje z možnosti ucházet se o veřejné zakázky všechny akciové společnosti s akciemi na majitele, bez rozdílu zda jde o listinné či zaknihované cenné papíry. V případě zaknihovaných akcií však toto opatření nemá dle mého názoru velké opodstatnění, neboť jejich majitele lze poměrně snadno vyhledat.
Proč nelze využít opčního práva při zadání veřejné zakázky na dodávky? Jaký význam má § 17 odst. 2 nového znění zákona - to budou muset všichni, kteří se seznámí s dokumentací takového zadávacího řízení, mít prověrku od NBÚ (včetně asistentek, všech, co viděli zadávací dokumentaci, zástupců uchazečů, kteří zpracovávali nabídku)?? Díky
Využití či nevyužití opčního práva je stanoveno dnešní novelou v souvislosti s harmonizací s evropskou legislativou, čili nelze ho uplatnit na dodávky.
Ohledně vaší druhé otázky: Toto ustanovení bylo vloženo za účelem realizace protikorupčních opatření. Domnívám se, že osoby u zadavatele které zmiňujete (např. asistentky) které nemají prověrku NBU, by neměly se zmíněným výběrovým řízením přijít do styku, nebot to by popíralo smysl tohoto ustanovení. Ohledně osob u uchazeče se toto ustanovení neuplatní.
Dobrý den. Jaká jsou pro a proti realizaci otevřených výběrových řízení na internetu, před očima veřejnosti? Něco takového v Praze jestli se nepletu navrhuje za ODS doktor Svoboda. Funguje to někde ve světě? Co tomu brání u nás?
Já osobně jsem u některých komodit příznivcem otevřených elektronických tržišt. Nelze je uplatnit na některé typy řízení, např. na soutěže o (architektonický) návrh, soutěžní dialog apod. V současné době se na zakázky malého rozsahu v Praze využívá elektronické tržiště Allytrade. Hodnotím toto používání pozitivně. Doporučil bych však používat elektronické tržiště i na zakázky většího rozsahu v případě, že to předmět zakázky umožňuje. V případě, že to doktor Svoboda podpoří, myslím si, že to Praze může přinést velké úspory. Rád bych také uvedl, že ministr pro místní rozvoj v současné době připravuje elektronické tržiště pro celou státní správu - NIPEZ - které, pokud se mu podaří uvést do praxe, tak je předpoklad až miliardových úspor, při zachování maximální transparentnosti veřejného zadávání.
Nezdá se Vám, že systém zadávání veřejných zakázek korupci právě podporuje? Já tvrdím, že kdyby manažeři byli hmotně i osobně zodpovědni za svá rozhodnutí, tak se tendry mohou klidně zrušit. Jasně, že by nějaká korupce byla, ale ne tak zhoubná jako dnes. Rozhodně ne v takové míře.
Nemyslím si, že máte tak docela pravdu. Manažer v soukromém podniku na pozici statutárního orgánu ručí celým svým majetkem za způsobenou škodu společnosti. V případě zástupce veřejné správy, je tento zástupce primárně odpovědný podle zákoníku práce, což s vámi souhlasím, není příliš velká odpovědnost, avšak v případě spáchání trestného činu, což asi máte na mysli, tak jeho odpovědnost je i zde v plné výši způsobené škody. Celkově tedy systém nepodporuje korupci, takto se to určit říci nedá. Samozřejmě existuje prostor pro zlepšení a doufejme tedy, že jak snaha ministra vnitra - represivní opatření, tak i snaha ministra pro místní rozvoj - vylepšení legislativy přinese své ovoce, ale na to si budeme ještě muset tak rok počkat.....
Dobry den,
opravdu se domnivate, ze slovenska uprava v oblasti osob podilejicich se na VZ by mela byt vzorem pro nas? Vzdyt na Slovensku tento system temer nefunguje, pouze po formalni strance, ale zadnou kvalitativni zmenu pri zadavani neprinesl. Navic podminky pro vykon takove cinnosti nejsou nejak prisne.
Dale muzete konkretne sdelit, v cem je rozpor s evropskym pravem? Vsichni to omilaji dokola, ale nikdo nerekl, s jakym ustanovenim evropskeho prava (smlouvy, smernice, judikatury) je toto v rozporu.
A pokud je to v rozporu tedy, jak budete radit svym klientum - dodavatelum, kteri maji akcie na majitele a chteji se ucastnit zadavacich rizeni.
Dekuji
Problémem slovenské úpravy je, že je příliš mírná, alespoň podle mého názoru. Domnívám se, že administrátoři veřejných zakázek či osoby je administrující u zadavatelů by měly mít určitou odbornou způsobilost, protože vlastně "manipulují" často až s miliardami. Je hodně profesí, které mají podobnou úpravu, at již zákonnou či ve formě určité samosprávy. Rozhodně netvrdím, že bychom měli převzít celou slovenskou úpravu, ale je tam pár aspektů, které by bylo dobré minimálně zvážit, např. zřízení speciálního úřadu pro veřejné zakázky.
Druhá otázka - rozpor je jednoduchý, nemůžete vyloučit uchazeče zákonem, jenom protože má akcie na majitele,které jsou však jiným zákonem povoleny. Je to porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace stanovené jak naším zákonem o veřejných zakázkách tak i evropskou legislativou - např. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek či Směrnicí č. 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se postupu při zadávání veřejných zakázek avšak také ze Smlouvy o fungování Evropské unie zakotvující zásadu volného pohybu služeb a zboží na území Unie.
Třetí otázka - bohužel složitá odpověď. Doporučil bych změnu formy akcií, v případě, že toto není možné, tak se zúčastnit výběrového řízení a v případě vyloučení využít všech dalších možností, které dává náš a evropský právní řád k ochraně práv osob.
Dobrý den, myslíte, že elektronické tržiště bude fungovat tak jak má? narážím na nedávný tendr kde si tusimze Telefonica stezuje na to, ze ji system ukazoval jine informace nez skutecne byly a tudiz tendr prohrala?
O tomto případu jsem neslyšel, ani ho neznám. Myslím si, že elektronické tržiště je u určitých komodit to nejlepší a doufám, že při jeho zavedení do státní správy (NIPEZ) nebude docházet k takovýmto chybám, protože to spíše vypadá na softwarovou chybu nebo špatné nastavení zobrazovaných údajů - uživatelských rozhraní, než na nějakou manipulaci se zakázkou.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
