"Žádný finanční trh si nemůže dovolit zůstat na území divokého západu. OTC deriváty mají obrovský dopad na reálnou ekonomiku, od výše hypoték po výši cen potravin," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Michel Barnier.
Finanční deriváty, které chce Brusel regulovat, se neprodávají na klasických burzách. Jsou to kontrakty, které mezi sebou uzavírají dvě strany, například banky a průmysloví výrobci. Mohou to být deriváty, které se týkají například výše úrokových sazeb, aktiv, měnových kurzů či cen komodit.
Například výrobce letadel musí vyrobit šest letounů v následujících šesti měsících a na každé z nich bude potřebovat deset tun oceli. Aby udržel stejné náklady na výrobu každého letadla, může uzavřít dohodu s bankou, že bude ocel nakupovat během následujících šesti měsíců za stejnou cenu bez ohledu na pohyb cen oceli na trhu. Pokud cena na trhu během této doby klesne, banka na celém obchodu vydělá, pokud ovšem cena stoupne, výrobce ušetří vlastní náklady.
Podobné kontrakty zahrnují zhruba 90 procent všech finančních derivátů, které se ve světě ročně zobchodují. V prosinci roku 2009 objem takových obchodů představoval 435 až 615 bilionů dolarů, tedy 8,7 až 12,3 trilionu korun.
Zatímco dosud nebylo hlášení obchodů s OTC povinné, nově tak obchodníci budou muset učinit ve speciálních datových centrech. K nim budou mít přístup unijní regulátoři, kteří budou moci rozhodnout o jejich osudu. Do kontraktů mezi oběma stranami budou muset navíc vstoupit takzvané CCP (Central Counterparties), což jsou soukromé firmy, které mají ochránit účastníky obchodu před nadměrnými riziky.
Varovný příklad Lehman Brothers
Komise si slibuje, že účast CCP pomůže zabránit situaci, kdy krach jedné ze stran celého obchodu povede ke krachu druhé strany. OTC deriváty například sehrály velkou roli v problémech americké banky Bear Sterns, která se dostala na pokraj bankrotu v roce 2008. Neprůhledné obchody nakonec přivedly k úplnému pádu americkou investiční banku Lehman Brothers v září 2008. Tento okamžik je přitom považován za začátek největší finanční a hospodářské krize od 30. let minulého století.
Evropská komise dnes rovněž navrhla změnu pravidel pro krátkodobé spekulace s akciemi a státními dluhopisy. Zatímco dosud pro podobné chování na trhu žádná omezení prakticky neexistují, nově by všechny podobné transakce měly být v burzovních systémech označovány za "krátké", aby o nich věděli regulátoři. Podle komise tak budou moci rozeznat případná rizika, a to především v případě trhů se státními dluhopisy.
"Za normálních okolností napomáhá krátký prodej likviditě trhu a přispívá k účinnému stanovování cen. Ale v případě obtíží na trhu může krátký prodej prohloubit propad cen, což může vést k chaotickým trhům a systémovým rizikům," dodal Barnier.
Podle něj rovněž bude daleko těžší uskutečnit nekryté krátkodobé spekulace, jimž se v anglickém jazyce dostalo pojmenování naked (nahé). V nich obchodník spekuluje například na bankrot některého ze členských států EU, aniž by vlastnil jeho dluhopisy, a nenese tak prakticky žádná rizika.
Návrh Evropské komise v takové situaci požaduje, aby měl před provedením podobného prodeje investor například dluhopisy půjčené, uzavřel o jejich vypůjčení dohody anebo měl dohodu se třetí stranou, která je vyhledá a zarezervuje k vypůjčení, tak aby byly k dispozici nejpozději čtyři dny po transakci. Pokud by obchodníci tato pravidla nedodržovali, hrozily by jim pokuty, či dokonce zákazy krátkých prodejů.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist