Slovensko bude muset za zrušený projekt veřejno-soukromého partnerství (PPP) na výstavbu části dálnice D1 na severu Slovenska zaplatit 81 milionů eur (dvě miliardy Kč).
Konsorcium pod vedením francouzské společnosti Bouygues by za přípravné práce mělo dostat od státu 38 milionů eur. Dalších 43 milionů eur by měl stát vyplatit externím poradcům a za konzervační práce. Novinářům to v pondělí oznámil ministr dopravy Ján Figeľ, který bude finance požadovat od vlády.
Dostavbu dálnice D1 se nepodařilo spustit, protože konsorcium nezískalo potřebný balík peněz. Na finanční uzavření projektu byl totiž potřebný i chybějící souhlas Evropské komise v oblasti životního prostředí, kterou byla podmíněna půjčka od Evropské investiční banky.
Figeľ označil za příčinu špatného vývoje projektu politický tlak, když předchozí vláda ve snaze dokončit dálnici z Bratislavy do Košic do konce roku 2010 stanovila nereálné termíny. To odradilo některé potenciální uchazeče a zvýšilo náklady na výstavbu dálnic.
Banky, které měly dostavbu financovat, vnímaly tento projekt jako rizikovější a tomu odpovídala i vyšší cena úvěrů.
Spojením jednotlivých úseků do dvou balíčků se navíc zablokovala výstavba těch úseků, které by jinak podle Figeľa mohly bez problémů být již postaveny. Do smluv se navíc kvůli vyšším nákladům dostaly další dodatky. "Výsledkem byla smlouva nevýhodná pro Slovensko," odůvodnil Figeľ důvod zániku smlouvy.
PPP budou pokračovat
Projekt PPP na úseky v celkové délce 75 kilometrů v severní části dálnice D1 zahájila minulá vláda. Plný rozjezd prací se však šestkrát odložil. Média i tehdejší opozice upozorňovaly, že projekt je předražený.
Představitelé současné vlády již v minulosti uváděli, že dálnici by měl přímo financovat stát v kombinaci s eurofondy. V některých případech údajně připadají v úvahu nové projekty PPP.
"Jsou tak dobré, jak se připraví," konstatoval Figeľ k dalšímu využívání PPP projektů. Ministr proto chce věnovat zvýšenou pozornost důkladné přípravě projektů a transparentním veřejným zakázkám.
Slovensko teprve nyní získává první zkušenosti z PPP projektů, upozornil Figeľ. "Tyto zkušenosti budeme moci využít při přípravě dalších projektů," dodal ministr. Zároveň znovu zdůraznil, že vláda chce stavět dálnice i nadále.
V současnosti jedná stát se společností Žilinská dálniční o dostavbě třetího balíčku úseků dálnice D1. Jde o dostavbu a následný provoz na čtyřech úsecích mezi Hričovským Podhradím a Dubnou Skalou nedaleko Žiliny v celkové délce necelých 31 kilometrů. Do konce října by Žilinská dálniční měla zabezpečit potřebné finance na dostavbu dálnice.
Vysoutěžená cena projektu je 4,204 miliard eur (zhruba 103 miliard korun), přičemž samotné stavební práce by měly stát 1,99 miliardy eur. Celková délka koncesní lhůty je 30 let a měla by začít platit po dokončení stavebních prací. Za 30 let by pak stát měl splatit podle koncesní smlouvy 8,545 miliardy eur. První dva úseky by měly být uvedeny do provozu za 3 roky, další dva pak na podzim v roce 2014.
PPP projekty jsou jedním z plánů, jak financovat výstavbu dopravních komunikací, českého ministra dopravy Víta Bárty. Které konkrétní úseky by se takto mohly stavět chce Bárta zveřejnit v rámci připravované doparvní koncepce.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
