Pražská burza superrychlé obchody nevítá

Vysokorychlostní obchodování (high-frequency trading) je jen jako nalepená žvýkačka na tom, co je na burzách skutečně důležité, tedy reální investoři z masa a kostí. Vytlačuje "přirozenou likviditu," kterou tito investoři zajišťují, varuje šéf pražské burzy Petr Koblic.

Otevřeně tak napadá stále více se rozmáhající vysokorychlostní obchodování. Uvedl, že došlo k dramatickému snížení likvidity, tedy i obchodní aktivity, ze strany dlouhodobých aktérů, mezi něž patří například penzijní fondy nebo menší investoři.

Noví obchodníci přicházejí

Na jejich místo nastoupili vysokorychlostní obchodníci, kteří k nákupu a prodeji akcií používají sofistikované počítače a obchody provádějí ve zlomcích sekund. Může jít o nezávislé skupiny, hedgeové fondy nebo investiční banky.

Regulátoři nyní zkoumají, zda vysokorychlostní obchodování poskytuje přirozenou likviditu, zejména s ohledem na existující praxi vytvoření a následného zrušení příkazů, která je jednou ze strategií vysokorychlostního obchodování. Zastánci tohoto druhu obchodování však namítají, že přinášejí skutečnou likviditu.

Jejich tvrzení navíc podporuje několik akademických studií a mnoho expertů.

Koblic uvedl, že se na evropských burzách za poslední dva roky snížil objem obchodů, protože se snížila likvidita ze strany penzijních fondů a malých investorů. Vysokorychlostní obchodníci jsou již několik let v centru pozornosti burz a konkurenčních obchodních platforem, které jsou známé jako "mnohostranný systém obchodování" (MTF). Ty začaly vznikat poté, co vešla v platnost Směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) v roce 2007. "Vysokorychlostní obchodování není přirozenou likviditou, to určitě ne. ," komentoval Koblic situaci pro Financial Times na burzovní konferenci.

Kam to všechno povede?

Koblic kritizoval mnohostranný systém obchodování, který obsahuje obchodní platformy CHi-X Europe, BATS Europe nebo Turquoise. Ty podle něho prospěchářsky "slíznou smetanu" z těch nejlikvidnějších akcií na evropských národních trzích. Jejich uživatelé, mezi nimiž je mnoho vysokorychlostních obchodníků, inklinují k tomu, že se zaměřují pouze na nejvíce obchodované prvotřídní akcie ("blue chips").

"Je to skutečně to, co na evropských kapitálových trzích chceme? Poskytne tenhle robot (trader) kapitál středně velké společnosti, která chce vstoupit na burzu? Nejspíš ne," domnívá se šéf pražské burzy. Pražský trh, který je kontrolován Vídeňskou burzou, uskutečňuje v současné době velmi málo vysokorychlostních obchodů. Spoléhá se na domácí tvůrce trhu.

Koblic zároveň řekl, že evropští regulátoři "příliš naslouchali potřebám velkých subjektů, tedy největších investičních bank", které obchodují obrovská množství akcií mimo burzu - ve svých vlastních sítích.

Podle šéfa pražské burzy Petra Koblice je také potřeba zamyslet se nad narůstajícím užíváním počítačových algoritmů, které používají investiční fondy, banky a vysokorychlostní obchodníci, aby mohli uskutečňovat obchody elektronickou cestou. "Otázkou je, kam tohle povede. Bude v pořádku, až bude za pět let devadesát procent obchodů uskutečněno prostřednictvím algoritmů?"

"Nepatřím mezi ty, kteří by upřednostňovali návrat do 19. století, tohle je prostě situace, kterou zde máme. Ale regulátoři by se měli zaměřit na zlepšení přirozené likvidity a naslouchat reálným investorům," říká šéf pražské burzy Petr Koblic.

Další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft