Provoz Jaderné elektrárny Temelín by měl být po plánované dostavbě ekonomicky rentabilní. Vyplývá to z názorů analytiků oslovených ČTK. Ziskovost Temelína podle nich však do značné míry ovlivní cena dostavby elektrárny. O vítězi tendru na dokončení Temelína by mělo být podle premiéra Petra Nečase rozhodnuto v roce 2013.
Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus je výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách výrazně levnější než například v uhelných nebo paroplynových.
"To je ale vykoupeno vyššími náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů. Jestliže lze uhelnou elektrárnu pořídit za 40 milionů korun za MW a plynovou i za 25 milionů korun za MW, u jaderných elektráren se náklady na výstavbu pohybují mezi 60 až 100 miliony korun za MW výkonu," uvedl.
Hatlapatka soudí, že pro rentabilitu výroby jaderné elektrárny jsou nutné dlouhodobá životnost a vysoké využití kapacity. "Pokud nevzniknou nějaké uměle vytvořené náklady či bariéry, například zdanění výroby v jaderných elektrárnách, pak by měla být výroba v JETE efektivní jakožto výroba bezemisní a s nízkými provozními náklady," poznamenal Petr Hlinomaz z BH Securities.
Dostavba Temelína nebude tak drahá, jak se odhaduje
Náklady na stavbu dvou nových bloků Temelína mají dosáhnout několika stovek miliard korun. Podle Hlinomaze to ale bude méně než 500 miliard korun. Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška tvrdí, že cena dostavby elektrárny bude uvedena v nabídkách, které uchazeči předloží v roce 2012.
Ekologické Hnutí Duha odhaduje náklady na dostavbu zhruba na 360 miliard korun. "Obrovská suma, kterou může atomový tendr stát, by měla varovat politiky před neuváženými řečmi o podpoře jaderné energetiky za každou cenu," uvedl Martin Sedlák z Hnutí Duha.
Analytik Milan Vaníček ze společnosti Atlantik rovněž předpokládá, že Temelín bude po dokončení ziskový. "Samozřejmě hrají roli i ostatní faktory jako třeba energetická soběstačnost země, ale ty nijak nenarušují potenciální výnosnost projektu," dodal.
Ceny energií porostou
Hlinomaz věří v ziskovost Temelína také proto, že ceny energií nebudou zřejmě v budoucnu klesat. "Spotřeba patrně spíše poroste a dostupnost energetických zdrojů se může zhoršovat," dodal. Nehrozí tak, že by se pro elektřinu vyrobenou v Temelíně za několik let nenašla dostatečná poptávka.
V současnosti disponuje Temelín dvěma bloky, z nichž každý má instalovaný výkon 1000 MW, po rozšíření by měla elektrárna získat dalších 2400 až 3200 MW instalovaného výkonu. Provozovatel Temelína ČEZ plánoval, že dva nové bloky elektrárny začnou vyrábět proud v roce 2020. Výběr vítěze tendru na dostavbu se však zpozdí zhruba o rok. Původně ČEZ plánoval uzavřít smlouvu s vítězem výběrového řízení na začátku roku 2012.
Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americký Westinghouse, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, a francouzská společnost Areva.
