Centrální banky soutěží, kdo více oslabí vlastní měnu. Německo a Čína kritizují Fed

Média, ekonomové i politici již několik týdnů varují, že svět je na okraji měnové války. Zdá se, že první výstřel již padl a další budou brzy následovat.

Na krok Americké centrální banky (Fed), která ve středu oznámila, že do ekonomiky napumpuje dalších 600 miliard dolarů, reagovali zástupci zemí jako Brazílie, Jižní Korea nebo Čína. Ostrým prohlášením reagovalo i Německo.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že USA tímto krokem své problémy nevyřeší, ale místo toho jen "přidělají problémy ostatním."

Země prý v brzké době přijmou protiopatření. Korejské ministerstvo financí již oznámilo, že bude "agresivně" zvažovat omezení přílivu zahraničního kapitálu. Brazilský ministr financí rovněž varoval, že kroky Fedu ožebračují ostatní státy a mohou vyvolat odvetná opatření. Pozadu nezůstala ani Čína, která prohlásila, že krok Fedu může vést k nové globální krizi.

Co je to měnová válka

Co je to vlastně ona médii neustále propíraná měnová válka? V zásadě to znamená, že centrální banky světových států intervenují tak, aby oslabily své měny. Snaží se tak získat obchodní výhodu, neboť slabá měna zlevňuje jejich export. V podstatě nejde o nic jiného než o moderní ochranářství a stavění překážek volnému světovému obchodu. Krok Fedu přesně zapadá do tohoto vzorce. Hlavním problémem, který trápí americkou ekonomiku v poslední době, je kromě vysoké nezaměstnanosti obrovský deficit zahraničního obchodu. Spojené státy se sice po hluboké hospodářské recesi vrátily k růstu, pokud jej ale chtějí udržet, musí zvýšit export. Prezident Barack Obama ostatně v červenci stanovil jednoznačný cíl - do pěti let se musí objem vývozu zdvojnásobit.

Úvaha Fedu je následující: natiskne nové peníze, které následně prostřednictvím nákupu státních dluhopisů napumpuje do reálné ekonomiky. Cílem je snížit dlouhodobé úrokové sazby a následně tak i úroky pro spotřebitele a podniky. To by mělo teoreticky vést k růstu spotřeby a firemních investic. Firmy pak v reakci na ekonomické oživení začnou nabírat nové zaměstnance, a úroveň nezaměstnanosti se tak sníží.

Zvýšení objemu peněz v oběhu současně sníží jejich hodnotu, díky slabé měně bude americké zboží levnější pro cizince a podnikatelé z USA budou na zahraničních trzích konkurenceschopnější. Vyšší odbyt povede k vytvoření nových pracovních míst a nezaměstnanost se opět sníží.

Pumpování nových dolarů do ekonomiky je poslední zbraní Fedu proti zpomalování hospodářského růstu. Snižování úroků, které se běžně používá jako nástroj na povzbuzení ekonomiky, totiž nepřipadá v úvahu. Základní sazba se v USA pohybuje už od prosince 2008 těsně nad nulou.

Ostatní státy se bouří

Taková politika ale vyvolává nesouhlasné reakce ostatních států. Jde především o takzvané rozvíjející se trhy, jejichž hospodářství roste rychlým tempem. Extrémně nízké sazby v USA i Evropě tlačí volný kapitál do těchto zemí, a jejich akciové trhy i měna tak posilují. Například brazilský reál posílil k dolaru od března loňského roku asi o třicet procent. Krok Fedu kritizují i mnozí ekonomové, kteří se obávají toho, že bude mít jen malý přínos pro americkou ekonomiku, ale představuje velké riziko pro ekonomiku celosvětovou. Poukazují na to, že proti hrozbě deflace bojoval Fed pod Bernankeho vlivem již v letech po recesi roku 2001.

Tehdejší příliš uvolněná politika Fedu podle nich přispěla k neudržitelnému boomu na americkém realitním trhu, z něhož vznikla hypoteční a finanční krize a nakonec i velká recese, kterou svět procházel v uplynulých dvou letech. "Inflace postoupí do rozvojových zemí, což vyžene výrobní náklady v celém západním sektoru zpracovatelského průmyslu," říká Philipp Malmgren, šéf Principalis Asset Management.

Politika Fedu výrazně přispěla i k růstu cen komodit, jako je ropa nebo obilí. Stejný scénář se může odehrát i nyní. Svědčí pro to vývoj na trzích s komoditami loni, kdy Fed rozpustil v ekonomice v rámci první vlny pumpování peněz 1,7 bilionu dolarů. Obavy z inflace a kolísání trhů přiměly investory přesunout své peníze právě do komodit.

Otázkou je, jak se ostatní státy mohou bránit, podle některých ekonomů v podstatě nemají šanci. Spojené státy měnovou válku vyhrají, protože neexistuje žádný limit na počet dolarů, které mohou vytisknout. Jediné, o čem se dá diskutovat, jsou podmínky, za kterých se zbytek světa vzdá.

Co znamená zásah Fedu

Proč pumpuje Fed peníze do ekonomiky?

Aby vyšší likviditou, která teče hlavně na kapitálové trhy, povzbudil hospodářský růst, zaměstnanost a čelil deflačním tendencím v americké ekonomice.

Jak rozhodnutí Fedu "zamávalo" s americkým dolarem?

Jeho kurz vůči euru a dalším měnám oslabil. Od 27. srpna, kdy Bernanke prohlásil, že Fed učiní vše, co je v jeho silách pro ozdravení ekonomiky, kurz dolaru vůči euru ztratil 11 procent.

Je reálná měnová válka?

Fed vlastně jedná v rozporu se závěry schůzky ministrů financí a centrálních bankéřů skupiny G-20, uskutečněné minulý měsíc v jihokorejském Kwangdžu. Tam jedním hlasem zazněl slib, že se členské země budou snažit vyhnout "konkurenční devalvaci" svých měn.

Co to znamená pro trhy?

Slabší dolar, ale i vyšší poptávka poženou vzhůru ceny exotičtějších akcií nebo komodit. To platí nejen pro zlato, které letos zdražilo už o 24 procent, ale i například pro bavlnu, jejíž cena stoupla téměř o 80 procent.

Bude injekce Fedu svět bolet, anebo jej vzpruží?

Slabší dolar znamená vzpruhu pro americké vývozce, naopak ale komplikuje hospodářské ozdravení Evropě i Japonsku, jehož měna vůči dolaru od počátku roku posílila skoro o sedminu. Zdražování průmyslových i agrárních komodit bude po celém světě tlačit na vyšší inflaci.

Co říkají pumpování peněz kormidelnící ekonomiky?

Olivier Blanchard

Hlavní ekonom MMF

Potřebujeme plán

Je třeba, aby USA představily během několika měsíců reálný plán na snížení dluhu. Jinak kroky Fedu vůbec nepomohou. Nicméně jeho zásah má smysl.

Ben Bernanke

Šéf Fed

Inflace se nebojíme

Nemusíme se bát přehnaného růstu inflace. Problémem USA je teď vysoká nezaměstnanost. Inflace je nízká a hrozí dokonce deflace spojená s chabým růstem ekonomiky.

Rainer Brüderle

Ministr hospodářství SRN

Máme obavy

Pumpování dalších peněz do americké ekonomiky v nás budí obavy. Čína tvrdí, že USA uměle znehodnocují svou měnu. V tom je něco pravdy. Měnová válka by byla pohromou.

Angel Gurría

Generální sekretář OECD

Globální ohrožení

Protekcionistické tendence některých států, které manipulují se svými měnami, jsou ohrožením pro světovou ekonomiku. Chceme, aby země G20 tuto věc začaly řešit.

Nouriel Roubini

Profesor v New Yorku

Nespoléhejme na fed

Samotná stimulace ze strany Fedu americké ekonomice nepomůže. Zásadní je, aby potřebné kroky udělala i vláda a ekonomiku podpořila. Jinak se nevyhneme recesi.

Bill Gross

ředitel fondu PIMCO

Prudký pád dolaru

Dolar může kvůli Fedu ztratit během následujících let 20 procent své hodnoty. Sníží se tak výnosy investorů, a co je klíčové na měnových trzích, sníží ochotu dolar držet.