Evropský účet za krizi (v eurech)

Irsko 90 mld.
částku, která zhruba odpovídá dvěma českým státním rozpočtům nebo 60 % irského HDP, si Irsko půjčí v průběhu následujících tří let. Struktura půjčky se určí po dohodě s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem během měsíce. Účast
na půjčce přislíbily také Británie a Švédsko.

Maďarsko 20 mld.
Maďarsko bylo první zemí EU, která na přelomu října a listopadu 2008 požádala o pomoc zvenčí. Od MMF a EU získalo 20 miliard eur za podmínky rozpočtových škrtů a lepšího výběru daní. Nová konzervativní vláda letos změnila strategii, začala zdaňovat velké
a zahraniční firmy a naopak snížila daně fyzickým osobám. Premiér Viktor Orbán se rozhádal s MMF a pravil, že poté, co letos vyprší současná dohoda s MMF, nevidí potřebu dalších půjček.

Ukrajina 19 mld.
Kyjev požádal o pomoc MMF již koncem roku 2008 tváří v tvář ekonomické krizi způsobené globálním propadem poptávky po surovinách a oceli. Ukrajina čerpá pomoc postupně, posledních 11 miliard eur
z letošního roku mělo podle MMF pomoci udržet v rovnováze státní rozpočet a "nasměrovat zemi k udržitelnému
a vyrovnanému růstu".

Řecko 110 mld.
Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond letos v květnu Řecku schválily tříletou půjčku v hodnotě 110 miliard eur, což je zatím rekordní suma. Vláda v Aténách se na oplátku zavázala k rozsáhlým škrtům, slíbila též odprodat majetkové podíly v důležitých firmách. Řecká krize otevřela novou debatu o tom, jak moc mají být členové EU navzájem solidární a jak změnit pravidla eurozóny.

Srbsko 3 mld.
Mezinárodní měnový fond Srbsku letos v září už potřetí navýšil půjčku, která má zemi pomoci financovat rozpočet a vytvořit záruky pro bankovní sektor.

Polsko 15 mld.
Polsko si loni v dubnu v MMF dojednalo mimořádnou úvěrovou linku, která měla sloužit jako rezerva pro případ další eskalace světové finanční krize. Čerpání nebylo podmíněno plněním žádných podmínek na důkaz, že země je v solidní kondici.

Lotyšsko 7,5 mld.
Po krachu druhé největší banky Parex v listopadu 2008, za kterou se zaručila vláda, musela vláda požádat o půjčku měnový fond i Evropskou unii. De facto jde o irský scénář v menších rozměrech. Vláda kývla na drastické škrty spojené s tzv. vnitřní devalvací - platy ve státním sektoru šly až o třetinu dolů stejně jako v soukromém sektoru, zvýšily se daně. Propouštěli se lékaři, sestry, policisté, vojáci, zavíraly se školy a nemocnice.

Island 3,4 mld.
Island se po pádu Lehman Brothers stal na podzim 2008 prvním státem, který finanční krize dostala na kolena. Islandská vláda začala nejprve vyjednávat o půjčce v Rusku, nakonec ale zemi pomohl měnový fond
a skandinávské země. Krize poté přiměla Island požádat o vstup do EU.

Bělorusko 3 mld.
Lukašenkův režim se ocitl v podobných ekonomických potížích jako Ukrajina. Část peněz mu půjčil MMF, dvě miliardy dolarů poskytlo Rusko.

Rumunsko 20 mld.
Půjčka řízená MMF měla Rumunsku pomoci vyřešit neudržitelný schodek rozpočtu a běžného účtu po hospodářském útlumu v roce 2008. Většinu peněz poskytl MMF, část Světová banka a EBRD. MMF naposledy začátkem listopadu pochválil Rumunsko za dosažený pokrok a plnění programu.

Ještě v pondělí se zdálo, že Irsko je z nejhoršího venku. Obří finanční pomoc je na cestě, státní bankrot díky půjčkám z Evropy nehrozí.

Odpoledne se ale ukázalo, proč se irská vláda zdráhala pomoc přijmout. Irové, kteří záchranný plán berou jako diktát evropských velmocí, už protestují v ulicích a země se dostává do politické krize.

Irské koalici hrozí rozpad. Nejenom opoziční strana Fine Gael, ale i Zelení, kteří sedí ve vládě, požadují vypsání předčasných voleb. Měly by se konat už v lednu.

Objevují se tak nová rizika. V krajním případě se například může stát, že nebude včas schválen státní rozpočet na příští rok. A to je nezbytná podmínka pro to, aby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Irsku "přikleply" záchrannou půjčku v předpokládané hodnotě 80 - 90 miliard eur.

Investoři protestují

Zahraniční firmy působící v Irsku se ale nejvíce obávají, že vláda jim zvýší daň ze zisku. Její sazba 12,5 procenta je nejnižší v eurozóně.

Zástupci Microsoftu, Hewlett-Packardu, Intelu, ale také peněžního ústavu Bank of America/Merrill Lynch ve společném prohlášení zveřejněném v Dublinu varují, ať vláda na nízkou podnikovou daň nesahá. Její zvýšení by prý mělo "devastující vliv" na konkurenceschopnost malé, vysoce otevřené ekonomiky, žijící - podobně jako Česko - především z vývozu.

"Zvýší-li Irsko firmám daň ze zisku, pak si každý dvakrát rozmyslí investovat a vytvářet nová pracovní místa," varuje v listu Sunday Independent Paul Duffy z americké farmaceutické společnosti Pfizer.

K varování se připojil také John Herlihy, šéf evropské centrály firmy Google, která v Dublinu zaměstnává na dva tisíce lidí.

Unie tlačí na zvýšení daně

Nejde jen o zpracovatelský průmysl a sektor informačních technologií. Irsko by schválením vyšší daně podle londýnského listu The Sunday Telegraph vyslalo špatný signál také britským bankám (HSBC a Royal Bank of Scotland), které by se mohly ucházet o koupi podílů v irských ústavech.

Irský ministr financí Brian Lenihan ujišťuje, že zvýšení současné dvanáctapůlprocentní daně z podnikových zisků nepřipadá v úvahu.

Ale partneři z Evropské unie, pro něž jsou nízké irské daně nemilou konkurencí, cítí nyní příležitost ke změně. A tlačí na to, aby Irsko - chce-li čerpat pomoc - daň zvedlo, a zajistilo tak část zdrojů samo.

Češi a euro

30 %
Zavedení eura podporuje podle posledního průzkumu STEM z října 2010 jen
30 % Čechů. To je nejméně za pět let.

Nezájem
potvrdil v pondělí i český prezident. "Vstup do eurozóny pro nás není v dnešní době tématem," prohlásil Václav Klaus. Na vině je podle něho
i letošní krize eura.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na víkendovém summitu NATO v Lisabonu uvedl, že pomoc nebude vázána na zvýšení daně.

Ale vzápětí dodal: "Neumím si představit, že by naši irští přátelé už s ohledem na vzniklou situaci tento nástroj nevyužili. Mají větší manévrovací prostor než ostatní země."

Irská vláda ale zastává stejnou pozici, jako byznysmeni: Nízká daň je klíčem k tomu, aby ekonomika opět začala růst a země se postavila na vlastní nohy.

Evropské nástupiště

Irsko bylo letos vůbec nejpřitažlivější zemí pro přímé zahraniční investory. K takovému závěru dospěla říjnová zpráva americké společnosti IBM (2010 Global Location Trends Report).

Nadnárodní společnosti, především ty z USA do Irska, vždy lákala právě velice nízká daň ze zisku. Její sazba v roce 2003 klesla ze 16 na 12,5 procenta a od té doby se nemění.

Irsko představuje pro četné americké společnosti, včetně Microsoftu, Intelu či Googlu, "nástupiště" nejenom do Evropské unie, ale do celé Evropy.

"Nesmírná přitažlivost Irska spočívá v tom, že skýtá šanci oslovit 600 milionů evropských spotřebitelů vysoce kvalitními produkty vyráběnými v Irsku," podotýká prezident Americké obchodní komory v Dublinu Lionel Alexander.

Irsko je zahraničním investorům sympatické také proto, že nabízí vysoce kvalifikovanou a pružnou pracovní sílu, navíc mluvící anglicky.

Nadnárodní společnosti dosud v Irsku vytvořily zhruba 240 tisíc pracovních míst. Na celkových daňových příjmech, které plynou irské státní pokladně od firem, se podílejí 55 procenty, na hodnotě irského vývozu téměř 70 procenty, uvádí vládní agentura na podporu zahraničních investic IDA.

Ta ve svých statistikách dost často srovnává Irsko s Českem, které považuje za vážného konkurenta v soupeření o zahraniční investice.

 

Graf: Nízké daně v ohrožení
(pro zvětšení klikněte na graf)

Kdo pomůže příště?

 Malé vs. velké ryby

Po řecké krizi vytvořila Evropská unie dva fondy EFSM a EFSF. První z nich disponuje 60 miliardami eur a ručí za něj Evropská komise. Druhý fond, za který ručí státy eurozóny, má v případě vážné krize zajistit až 440 miliard. MMF přislíbil navrch přispět částkou až 250 miliard eur.

Irsko vyčerpá z celého balíku necelou desetinu zdrojů. I Portugalsko, bude-li potřebovat pomoc, je stále jen "malou rybou". Ale v případě Španělska by si fondy sáhly na hranici možností, nemluvě o Itálii.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam