Dublin, Řím, Vídeň: Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Protestovat proti škrtům

Masové demonstrace proti sociálním škrtům prošly v sobotu ulicemi hned několika evropských metropolí. Maďarská opozice slibuje, že na jaře vláda nevoli lidé pocítí ještě ostřeji, v Římě vyšli do ulic hlavně studenti. Největší pochod proti omezování sociálních programů uspořádali odboráři v Dublinu.

V irském hlavním městě se podle oficiálních odhadů sešlo kolem 50 tisíc lidí, podle odborářů prý přišlo dokonce až 150 tisíc demonstrantů. Mohutný pochod svolaly odbory na protest proti plánovaným vládním škrtům a proti zvyšování daní. Mezi transparenty nechyběly výzvy k odstoupení vlády a zastavení "diktátu Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu". Někteří z protestujících požadovali uvěznění ministrů odpovědných za nynější hospodářské problémy země.

"Cesta do doby kamenné"

Shromáždění odboráři se vydali na pochod k místní hlavní poště, historickému srdci Dublinu, kde byla v roce 1916 vyhlášena irská nezávislost. V zemi se čtyřmi miliony obyvatel, a navíc za trvalého sněžení a chladného větru, podle dublinského tisku tak početnou demonstraci nepamatují.

Odpor irské veřejnosti vyvolává hlavně úsporný program vlády, který předpokládá zrušení 24.700 míst ve veřejném sektoru, zavedení daně na vodu, snížení minimální mzdy, škrty v sociálních dávkách a postupné zvýšení daní. Plán, o kterém má hlasovat parlament za necelé dva týdny, označily odbory za cestu do doby kamenné a vyhlášení války proti lidem s nízkými příjmy.

Šílená politika

Vládní politika úspor vyprovokovala také masové akce v Maďarsku. V Budapešti velkou protivládní demonstraci do místní sportovní arény svolala opozice vedená Maďarskou socialistickou stranou. Její předseda Attila Mesterházy varoval vládu premiéra Viktora Orbána, že pokud nezmění svou "šílenou" politiku, uspořádá opozice na jaře bouřlivé demonstrace.

Opozice v Maďarsku odmítá především změny v důchodovém systému, kde vláda postátňuje soukromé penzijní fondy a nutí jejich klienty, aby se do konce ledna vrátili plně do státního penzijního systému. Také další kroky, jako ohlášené zavedení rovné daně a omezení pravomocí ústavního soudu, mnozí občané vnímají jako hrozbu pro demokracii.

Proti hospodářské nestabilitě a nezaměstnanosti protestovaly i desetitisíce obyvatel Říma. Bylo mezi nimi mnoho studentů protestujících proti reformě školství. Výpravy jak z průmyslového severu, Turína či Parmy, tak z chudšího jihu, z Palerma či Caserty, pochodovaly ulicemi hlavního města na výzvu Italské všeobecné konfederace práce (CGIL), která má asi pět milionů členů.

CGIL prohlásila, že neuvede žádná čísla ohledně účasti. Oznámila jen, že vyjelo 2100 autobusů a 13 zvláštních vlaků, aby do Říma přivezly až 120 tisíc demonstrantů.

Několik tisíc lidí se shromáždilo také ve Vídni, kde byly terčem jejich kritiky vládní škrty ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních dávkách. Policie odhadla počet demonstrujících na dva až tři tisíce. Podle organizátorů se má demonstrace opakovat v úterý, kdy bude rakouský parlament rozpočtové škrty projednávat.