Vyplývá to z náčrtu připravovaného Evropského stabilizačního systému, který má fungovat od poloviny roku 2013, kdy přestane existovat 750 miliardový záchranný fond eurozóny.
Informuje o tom server BBC, který má náčrt k dispozici.
Podle nového plánu by zadlužené země nejprve jednaly se soukromými investory o restrukturalizaci dluhu, teprve poté by případně dostaly záchrannou půjčku od EU. Pokud by se ani nadále zemi nedařilo finančně stabilizovat, vyhlásila by na své závazky vůči soukromým věřitelům bankrot a nadále by splácela pouze onu záchrannou půjčku.
Od června 2013 by měly státní dluhopisy obsahovat "akční klauzuli", která v případě vládní insolvence usnadní odepsání části dluhu, píše BBC.
"To nepotěší trhy, které dosud v podstatě státní dluhopisy považovaly za stejně bezpečné, jako vklady v hotovosti," říká analytik BBC Joe Lynam.
Současné evropské smlouvy o měnové unii přitom zakazují finanční pomoc jednoho státu druhému, nicméně přímo nezakazuje dobrovolné půjčky a garance, které od EU dostalo Řecko a Irsko.
Nový mechanismus po roce 2013 by vyžadoval "omezenou změnu evropské smlouvy". Britský premiér prohlásil, že jakékoli posílení pravomocí Bruselu by Britové museli odhlasovat v referendu. V Irsku požaduje referendum při každé změně evropských smluv přímo ústava.
Podle analytika BBC jsou irští daňoví poplatníci roztrpčení úrokem 5,83 %, který si za část 85 miliard eur pomoci účtují jejich evropští přátelé, a mohli by se chtít v referendu pomstít. Pro Iry by nový mechanismus přišel pozdě.
Země mimo eurozónu, jako je Velká Británie a Česká republika, by se podle návrhu na novém záchranném mechanismu podílely "případ od případu".
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
