Británie, Německo a Francie chtějí zmrazit rozpočet EU. Česko by přišlo o peníze

Britský premiér David Cameron v pátek po skončení summitu EU uvedl, že má podporu Německa a Francie pro svůj návrh, aby EU zmrazila výdaje v rozpočtech evropské sedmadvacítky po roce 2013. Pokud by Londýn své snahy prosadil, Česko a další chudší členské země EU by možná přišly o značnou část unijních dotací.

"Myslím si, že je obrovský úspěch, že se nám tyto tři země (Velká Británie, Německo, Francie) podařilo spojit," řekl Cameron. Podle českého premiéra Petra Nečase nicméně zastánců tvrdého britského postoje pomalu ubývá, přestože má podporu největších zemí EU. "Česká republika se opravdu nepřipojí a nepřipojila k dopisu (o zmrazení výdajů v rozpočtu EU)," uvedl český premiér na tiskové konferenci po skončení unijního summitu.

Britský návrh na zmrazení výdajů by nejspíš vedl k tomu, že by podíl financování rozpočtu EU klesl postupně z jednoho procenta hrubého domácího produktu unie až na 0,8 procenta HDP unie v roce 2020. Unijní rozpočty po roce 2013 by se tak zvyšovaly o méně než inflaci.

Kraje v Česku by přišly o dotace

Londýn uvažuje, že by zastropování unijních výdajů postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přitom přináší masivní dotace nejchudším evropským regionů a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň výrazně nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.

Škrty by se naopak nejspíš nedotkly dotací pro zemědělce, které v současnosti tvoří až 40 procent unijního rozpočtu. O zachování plateb pro farmáře na současné úrovni i v budoucnosti stojí především Francouzi a Britové jim svými návrhy údajně vyšli vstříc. Britové by si naopak mohli zachovat takzvaný rabat, kdy dostávají zpět dvě třetiny svého příspěvku do unijní pokladny.

"Rituální tanečky"

Cameronova snaha ovšem sklízí v rámci celé EU poměrně velkou kritiku. Podle šéfa Evropské komise José Barrosa jí lze přirovnat k rituálním tanečkům. "Mohu vám upřímně říct, že to, čeho jsme v současnosti svědkem, nazývám rituálními tanečky zcela odlišných kmenů. Ty se konají ještě předtím, než začne skutečná party," řekl podle deníku Financial Times na setkání s vybranými novináři.

Cameronova vláda čelí ovšem kritice i na domácí půdě. Podle labouristické stínové ministryně zahraničí Yvette Cooperové ve skutečnosti žádný plán na omezení unijních výdajů neexistuje. "Premiér se snaží zoufale vypadat jako silák před svými euroskeptickými kolegy, ale jeho snaha není úspěšná," uvedla podle BBC.

Sílí tlak na vznik hospodářské unie

Německo společně s Francií připraví nový hospodářský plán, který má pomoci smazat ekonomické rozdíly v eurozóně. Po skončení summitu EU v Bruselu to v pátek řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ekonomové již dlouho varují, že největším problémem zemí platících evropskou jednotnou měnou jsou rozdíly ekonomik na severu a jihu kontinentu, přičemž jižní ztrácí konkurenceschopnost.

"Musíme bojovat s rozdíly v konkurenceschopnosti mezi 16 členskými státy eurozóny," uvedl Sarkozy bez bližších podrobností. On ani německá kancléřka Angela Merkelová však již delší dobu neskrývají, že by chtěli dosáhnout toho, aby eurozóna měla společnou hospodářskou politiku. Vyvarovala by se údajně opakování dluhových krizí, z nichž jedna sužuje země platící evropskou jednotnou měnou v současnost.

"Včerejší (čtvrteční) diskuse ukázaly, že potřebujeme více společného přístupu k naší hospodářské politice a budeme o tom mluvit v následujících měsících, především v eurozóně. Není důležité mít jen solidní rozpočet a stabilní veřejné finance, ale je rovněž důležité, abychom měli společnou hospodářskou politiku. Krok za krokem. Bude to dlouhý proces," řekla německá kancléřka.

Idea společné hospodářské politiky má ale zastánce i mezi dalšími státy eurozóny, mimo jiné i Belgii, která momentálně předsedá EU a v souvislosti s ní se spekuluje jako o dalším kandidátovi na finanční pomoc od mezinárodního společenství kvůli velkým dluhům. "Měnová unie si žádá i hospodářskou unii. Tomuto osudu se prostě není možné vyhnout," řekl na závěrečné tiskové konferenci belgický premiér Yves Leterme.

S jeho myšlenkami souhlasí i bývalý belgický premiér a současný unijní prezident Herman Van Rompuy, přestože nemluví přímo o společného hospodářské politice či hospodářské unii.