Hrozí potravinová krize? Rostoucí ceny potravin naznačují, že je to možné

Ceny potravin na světových trzích letí prudce vzhůru. Jen za loňský rok zdražilo 55 potravin, které jsou zařazeny do indexu potravinářských komodit, o čtvrtinu a růstu jejich cen prý není zdaleka konec. Situace nápadně připomíná to, co se dělo v roce 2008, kdy se mluvilo o takzvané potravinové krizi. Hladové bouře tehdy zachvátily země od Haiti až po Egypt. Je tato hrozba opět reálná?

Podle ekonoma Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Abdolreza Abbassianase se zatím podobného vývoje bát nemusíme. Na trhu totiž v současnosti chybí některé faktory, které spustily krizi před třemi lety. Především se podstatně zvýšila zemědělská produkce v chudých zemích, což je klíčové, protože tyto státy doplácí na vysoké světové ceny jen v případě, kdy potřebují velké dovozy.

Chybí také tehdejší skokový nárůst cen ropy, který ke krizi výrazně přispěl, řekl ekonom. Cena ropy v průběhu roku 2008 vyskočila až o padesát procent na cenu kolem 140 dolarů za barel. Drahá ropa vyhání vzhůru ceny pohonných hmot a hnojiv, což zemědělcům zvyšuje náklady. Její zdražování navíc vlády často přiměje k investicím do biopaliv. Ve Spojených státech tento krok před dvěma lety přispěl k tomu, že cena kukuřice vzrostla o 70 procent.

To, že potravinová krize zřejmě nepřijde, však rozhodně neznamená, že jídlo nebude dál zdražovat. Naopak. Ceny obilnin od června loňského roku vzrostly o zhruba 60 procent. A při nepříznivém vývoji počasí by podle Abbassianase mohly v letošním prvním pololetí zdražit ještě více. Příčinou mohou být zejména pokračující sucha v Argentině nebo riziko, které může pro ozimé obilí znamenat příliš chladné počasí na severní polokouli.

Na vývoj cen potravin bude mít podle analytika společnosti Colosseum Petra Čermáka vliv i měnová politika Americké centrální banky. Ta se ve snaze podpořit ekonomický růst snaží přimět investory k tomu, aby vložili své peníze do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie či komodity. Ceny potravinářských komodit tak tlačí vzhůru.

Jak ale tvrdí Čermák, nelze předpokládat, že by všechny komodity zopakovaly loňské výkony a rostly více než desetiprocentním tempem. "Těžko můžeme čekat, že ceny, které se loni někdy i zdvojnásobily, vyletí stejným způsobem i v letošním roce," říká.

Největší vzestup by podle Čermáka mohly zaznamenat například ceny kukuřice a olejnin, jejichž celosvětové zásoby jsou na mnohaletých minimech. Výpadek v produkci se tak ihned projeví jejich zdražením.

Tlak na ceny potravin se v následujících letech může ještě více zvyšovat. Podle odhadů FAO bude totiž nutné zvýšit celosvětovou produkci potravin do roku 2050 až o 70 procent. Počet obyvatel Země se totiž v té době dramaticky zvýší ze současných 6,8 miliardy na 9,1 miliardy lidí.