Banky čekají tučný rok fúzí a akvizic. Výhodná doba nízkých úroků nebude trvat dlouho

Spolu s tím, jak rostou naděje v oživení fúzí a akvizic, soutěží banky o to, která z nich se na těchto lukrativních obchodech bohatých klientů bude podílet. Trh s korporátními úvěry, jímž v roce 2008 otřásl pád banky Lehman Brothers, tak nyní jede na plné obrátky. Objem úvěrů poskytnutých bankami společnostem, jejichž rating spadá do kategorie investiční, v posledních letech stabilně roste. Zároveň klesají náklady na úvěry.

"Bankéři sázejí na to, že globální prvotřídní společnosti budou provádět mnohem více fúzí a akvizic, a zásobují je kapitálem," říká Ashu Khullar ze Citigroup. "I přes bankovní regulaci Basel III je však poptávka po penězích solidních společností nedostatečná. To se projevuje tvrdým konkurenčním bojem bank o svůj byznys," dodává Khullar.

Kvůli zpřísňující se regulaci bank se investoři začínají ptát, zda takové masivní půjčování může pokračovat. Banky stojí především před problémem, že jejich náklady na poskytnutí úvěru bývají často vyšší než náklady, které hradí prvotřídní společnosti, jimž půjčují.

Například společnost France Telecom si od bank půjčila 6 miliard eur (zhruba 146,5 miliardy korun) na refinancování dluhu. Ovšem za úroky, jež převyšovaly sazbu Libor (úroková sazba, za niž si banky vzájemně poskytují úvěry na londýnském mezibankovním trhu) pouze o 40 bazických bodů. Jedna evropská banka uvedla, že by za tento úvěr zaplatila náklady odpovídající sazbě vyšší o 100 bazických bodů než Libor.

Nicméně banky věří, že pokud budou firmy plánovat akvizici, obrátí se na ně - buď jako na zdroj financování, nebo jako na zprostředkovatele vydání dluhopisů.

Fúze a akvizice jsou totiž velmi výnosným byznysem, jak ilustruje příklad loňského neúspěšného pokusu o převzetí společnosti Potash největším světovým těžařem BHP Billiton. Těžařský gigant by prý za tento obchod zaplatil 45 až 60 miliard dolarů. Pro banku by financování takové akvizice znamenalo dvakrát vyšší výnosy, než jaké získává z úvěrů na refinancování.

Vloni tvořil podíl úvěrů na akvizice na celkových půjčkách asi 15 procent. Bankéři věří, že letos by to mohlo být 30 až 40 procent. Pro srovnání: v roce 2007 se financování akvizic podílelo na celkových úvěrech asi 50 procenty.

Současně s oživením úvěrového trhu se banky stávají ostražitějšími a rozhodují disciplinovaněji o tom, kam umisťují svůj kapitál. Dalším důsledkem snadného a levného přístupu k bankovním úvěrům je to, že je v Evropě nouze o dluhopisy prvotřídních společností.

To však nebude trvat dlouho, nízké úroky z úvěrů brzy stoupnou, tvrdí někteří bankéři. Už jen proto, že banky zřejmě nenajdou jiný byznys, který by jim vykompenzoval nízké výnosy z úvěrů.

Také panují obavy, že by mohl vzniknout dvouvrstvý úvěrový trh. Jeden pro velké společnosti, jež budou sedět na obrovské hromadě peněz, a druhý méně likvidní pro menší podniky, které se budou ke kapitálu dostávat obtížně.

TOHLE NEVYŠLO
Těžař BHP Billton se loni neúspěšně pokusil převzít výrobce umělých hnojiv Potash. Mělo jít o největší akvizici roku až za 60 miliard dolarů. Pro banky to mohl být zlatý důl.
foto: Bloomberg