Ministr financí Miroslav Kalousek zatím nedoporučí vládě, aby se Česko připojilo k budoucímu záchrannému mechanismu eurozóny (ESM). V Bruselu navíc řekl, že si neumí ani představit, jak by měl být v praxi podle stávajících návrhů naplňován. Mnohým zemím eurozóny by podle něj kvůli tomu hrozily finanční potíže.

ESM má po roce 2013 nahradit současný fond (EFSF). Podle toho, co prezentoval v pondělí večer šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker, by reálná úvěrová kapacita ESM měla být 500 miliard eur, tedy zhruba 12 bilionů korun.

"Přiznám se, že naplnění tohoto záchranného mechanismu v praxi si jen obtížně umím představit," řekl novinářům Kalousek po dvoudenním jednání s kolegy.

"Pokud by podle předloženého klíče měly všechny země složit své finanční závazky do ESM, tak zhruba pro třetinu zemí eurozóny by to znamenalo takové nároky na jejich rozpočet a dluhovou službu, že by pravděpodobně riskovaly situaci, že by hned následovně o tu národní pomoc musely žádat," podotkl.

Nový záchranný mechanismus by měl být pouze pro země eurozóny, státy stojící mimo tento blok by se mohly připojit, pokud by samy chtěly. "V případě České republiky by podílení se na tom návrhu znamenalo nároky ve výši zhruba 170 až 180 miliard (korun) během tří let," uvedl český ministr. "Já v žádném případě nemohu české vládě doporučit, aby se na tomto mechanismu podílela," zdůraznil.

Současný fond EFSF je založen na garancích od zemí eurozóny ve výši 440 miliard eur. Kvůli zachování výhodného ratingu to ale znamená, že reálná úvěrová kapacita EFSF je jen 250 miliard eur. O navýšení EFSF, který by měl ESM nahradit po roce 2013, se také uvažuje, ale zatím se eurozóna nebyla schopna na tom dohodnout.

"Aby ten fond (ESM), který by vydával svoje dluhopisy, měl skutečně tu nejvyšší bonitu, tak je celková shoda na tom, že tu nejvyšší bonitu nelze zajistit jinak, nežli vložením kapitálu," řekl novinářům Kalousek, který se jednání o ESM účastnil.

Je podle něj možné, že nejbonitnější země by mohly přímou platbu kombinovat se zárukami či závazky, že peníze v případě potřeby poskytnou, ale méně bonitní členové by museli vložit kapitál celý. "Jen vložený kapitál je zárukou pro investory, že ten fond je bonitní," podotkl český ministr. "Já si obtížně umím představit situaci nejméně třetiny zemí eurozóny, jak tomuhle závazku dostojí," dodal.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru