Ministři financí eurozóna se zatím nedokázala shodnout na detailech navýšení záchranného fondu (EFSF). Novinářům to v pondělí po jednání v Bruselu řekl šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Eurozóna se již v pátek na summitu dohodla, že navýší kapacitu fondu na 440 miliard eur (zhruba 10,5 bilionu korun, ale zatím není přesně jasné jakým způsobem.

"Debatujeme o cestách a prostředcích, jak vrátit kapacitu fondu na původní úroveň (440 miliard eur). Zda to bude prostřednictví garancí či jinými prostředky. Podle mého osobního názoru to bude prostřednictvím garancí, ale o dalších detailech se budeme bavit příští týden," uvedl Juncker.

Podivná rovnost: 440 miliard = 630 miliardá eur

Země platící evropskou jednotnou měnou slíbily 440 miliardami eur přispět již loni v květnu. Celkem 190 miliard eur (zhruba 4,6 bilionu korun) však musí zůstat jako rezerva, aby si fond udržel nejvyšší možný rating AAA.

Navýšení kapacity tak v podstatě znamená, že země se budou muset nejspíš zaručit za dalších 190 miliard eur, v EFSF by tak teoreticky bylo zhruba 630 miliard eur, přestože rezerva by se nezapočítávala.

"Zkoumáme technické možnosti, které zahrnují i navýšení záruk. Je to ale něco o čem se musíme bavit dále a musíme jít více do hloubky," dodal Juncker.

Fitch varuje: Dohoda nemusí stačit

Podle pondlěního vyjádření ratingové agentury Fitch Ratings ovšem ani 440 miliard eur nakonec nemusí k vyřešení dluhové krize v eurozóně stačit.

Juncker prohlásil, že je nepochybné, že EFSF, bude moci na takzvaném primárním trhu nakupovat dluhopisy zemí, které se dostaly do vážných problémů. Fondu to mají umožnit právě záruky od členských států.

Možnost nákupu dluhopisů je podle Fitch prý prospěšná, ale současnou situaci, kdy investoři spekulují o platební schopnosti některých zemí, neřeší. "Existují obavy, zda jde dohoda dostatečně daleko," uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu Fitch Ratings.

Obavy z inflace trvají

Ministry financí eurozóny znepokojuje rychlý růst spotřebitelských cen v posledních měsících. "Kvůli růstu cen komodit jsme byli i svědky významného růstu inflace. Uvědomujeme si, že se musíme vyvarovat druhotných efektů, které by mohly vést k růstu inflačního trendu ve střednědobém výhledu," řekl Juncker na závěrečné tiskové konferenci. Podle něj se šéfové státních pokladen shodli, že budou na růst spotřebitelských cen velmi důrazně dohlížet a vrátí se k němu na zasedání ministrů financí, které se uskuteční v dubnu.

Vývojem inflace je v posledních týdnech znepokojená i Evropská centrální banka. Dá se totiž očekávat, že kvůli nejistému vývoji v severní Africe a na Blízkém východě, ceny komodit ještě porostou, především v případě ropy a zemního plynu.