Nepokoje na Blízkém východě a severu Afriky i nadále výrazně ovlivňují ceny ropy. Ta v úterý posunula svoje dvouapůlleté maximum, když během dne futures na severomořskou ropu Brent vystoupaly až na 121,42 dolaru, nejvyšší úroveň od srpna 2008. Ceny ropy tak navázaly na svůj růst z minulého týdne.
A růstu cen nemusí být konec, což potvrzují i slova bývalého ministra ropného průmyslu Saúdské Arábie šajcha Zakí Jamáního. Ten v úterý prohlásil, že pokud by nepokoje na Blízkém východě a v zemích severní Afriky zasáhly také jeho zemi, barel ropy může zdražit na 200 až 300 dolarů.
"Neočekávám to, ale kdo čekal, že se něco podobného stane v Tunisku," řekl ex-ministr s narážkou na události z přelomu roku, který se podepsal na růstu cen ropy.
Saúdská Arábie je naprosto klíčovým producentem ropy, z ropného kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na ni připadá celá třetina objemu vývozu. A právě Saúdská Arábie nyní kryje výpadek zásobování z Libye, kde vývoz ropy spadl kvůli občanské válce prakticky na nulu.
A bude hůře
K růstu cen přispělo také zpoždění, které provází volby v Nigérii. Ta je v Africe klíčovým producentem ropy. Takzvaný spread, tedy rozdíl mezi cenou Brentu a WTI, se tak vyšplhal nad 12 dolarů. Před nedávnem byl sice i vyšší, v březnu se ale z rekordních asi 16 dolarů začal snižovat. Brent v minulosti přitom býval levnější než WTI.
Podle analytika Petra Čermáka ze společnosti Colosseum ale ke zdražení ropy z poslední doby přispěla i zpráva, že právě Saudové stále nedokáží nahradit libyjský výpadek. „Ceny rostou a nic nenasvědčuje tomu, že by tento trend měl skončit,“ domnívá se Čermák.
Mírnou brzdou v růstu cen bylo rozhodnutí čínské centrální banky, která podruhé od počátku roku zvýšila základní úrokové sazby. „To by mohlo zabrzdit růst čínské poptávky po ropě,“ uvedl Paul Harris, analytik Bank of Ireland. Na vývoj ceny ropy to však mělo jen dočasný účinek.
Investoři podle Harrise zohledňují i fakt, že v USA se pomalu ale jistě blíží motoristická sezóna, růst cen ropy i dalších komodit pak podporuje i slábnoucí dolar. Důkazem je, že na rekordních úrovních se drží i cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI), která se pohybuje nad 108 dolary a rovněž zůstává blízko maxima za dva a půl roku.
Návrat do recese
Další růst cen ropy by mohl mít i daleko hlubší dopad, zejména u zemí, které jsou na dovozu ropy závislé. Rizikem je totiž i další ekonomický růst, který s sebou nese vyšší poptávku po energetických surovinách včetně ropy.
"Pokud by cena ropy dosáhla úrovně 150 USD/barel, eurozóna by se mohla vrátit do recese a evropské akciové trhy by mohly odepsat okolo 15 procent," varuje Josef Němý, analytik Komernčí banky. Při extrémním scénáři s cenou ropy 200 dolarů za barel by podle něj mohlo dojít k propadu evropských akcií až o 30 procent.
Luboš Mokráš, analytik České spořitelny počítá s tím, že vysoké ceny ropy vydrží minimálně do pololetí. "Současný stav a historické analogie ukazují spíše na riziko delšího než kratšího trvání nepokojů," podotýká s tím, že podle něj cena ropy do konce roku zpět pod 100 dolarů neklesne.
V celém světě se denně spotřebuje více než 88 milionů barelů ropy a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že poptávka se v letošním roce vyšplhá nad 89 milionů barelů. Saúdská Arábie v průměru těží více než devět milionů barelů ropy denně, celosvětovou poptávku tak uspokojuje z více než desetiny.
Názor analytiků
R. Dohnal, Saxo BankM. Hatlapatka, CyrrusP. Čermák, ColosseumL. Mokráš, Česká spořitelna
Názor saudského ministra k ceně ropy na základě politické situace v Saudské Arábii jistě není nestranný. Saxo Bank s velkou pozorností sleduje vývoj na středním a blízkém východě. Mimo cenové úrovně ceny ropy nás zaujal spread mezi WTI a Brent, který se vlivem situace v Severní Africe rozšířil.
Důvodem je skutečnost, že 65% světových transakcí s ropou se uskutečňuje podle ropy Brent, přestože zaujímá pouze 2% globální světové produkce. Pokud konflikt v této části světa bude pokračovat, čekáme další rozšiřování rozpětí těchto dvou komodit.
Není žádných pochyb o tom, že Saudská Arábie je naprosto klíčovou zemí Blízkého východu ve vztahu k ceně ropy. Pokud by geopolitické napětí skutečně zasáhlo ve větší míře i tohoto největšího těžaře ropy v rámci OPEC a dodavatele přibližně desetiny ropy na světový trh, potom bychom se s největší pravděpodobností dočkali ropného cenového šoku. Je to právě Saudská Arábie, která do značné míry nyní supluje dodávky ropy za Libyi a přitom jako jediná země OPEC má i nadále relativně velkou volnou těžební kapacitu.
Na druhou stranu je třeba se dívat na ceny ropy nejen z pohledu nabídky, ale i poptávky. Pokud si světová ekonomika ještě nyní dokáže poradit s cenou kolem 120 dolarů za barel, při růstu ceny řekněme k 200 dolarům za barel by nesporně došlo k silnému ekonomickému šoku, který by vedl k poklesu poptávky a odchodu spekulantů z trhu.
Proto se domnívám, že pokud bychom teoreticky připustili přerušení dodávek ropy ze Saudské Arábie vlivem například válečného konfliktu, cena ropy, pokud vůbec, by se k 200 dolarové hranici mohla přiblížit jen na velmi krátké období.
Na aktuální ceny ropy se můžeme dívat také z opačného pohledu – přibližně 20 dolarů za barel je dnes prémie související se situací v Libyi a celém severoafrickém regionu. Jsme dále v situaci relativně křehkého ekonomického oživení a nadprůměrných zásob ropy ve skladech v Evropě a především v USA. Zároveň je mezi investory do ropy a jejích derivátů nyní nadprůměrné množství finančních spekulantů. Uklidnění geopolitické situace ve výše zmíněném regionu tak může velmi rychle vést vystřízlivění a návratu cen ropy ke stodolarové hranici.
Cena ropy Brent se aktuálně pohybuje na úrovni kolem 120 dolarů za barel, což je několikaměsíční maximum. Komoditu podporují i nadále problémy v arabských zemích, oslabující dolar a makroekonomické statistiky ze světa, které naznačují, že růst globální ekonomiky pokračuje.
V následujících dnech bude pro komoditu stěžejní především vývoj v Libyi, v severní Africe a na Blízkém východě. Pokud by se nepokoje nepřelily do jiných zemí a podařilo se stabilizovat a obnovit část dodávek z Libye, potom by se růst cen mohl zastavit. Aktuálně toho však nejsme svědky. Cena míří vzhůru, růstový trend je silný a ropa vyráží na nové několikaměsíční maximum. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom se v nejbližších dnech měli dočkat výrazného poklesu.
Cena ropy na 200 USD za barel je za určitých okolností představitelná. Pokud by se opravdu nepokoje přesunuly do Saudské Arábie a způsobily zde výpadky produkce, potom by cena zamířila raketově vzhůru.
Ropa prudce posílila v reakci na aktuální problémy v Libyi. Tato země těží “pouze“ 1,58 mb/d. Saudská Arábie patři k největším producentům ropy na světě a těží zhruba 8,8 mb/d. Lze si asi představit, jakým způsobem by investoři zareagovali na problémy v Saudské Arábii. Cena komodity by vystřelila prudce vzhůru. Země zároveň disponuje největší rezervní kapacitou v rámci kartelu OPEC a aktuálně částečně nahrazuje výpadky z Libye.
Pokud bychom byli svědky výpadků produkce, potom by cena bezesporu zamířila raketově vzhůru a opravdu by se mohla vyšplhat až k úrovni 200 USD za barel. Otázkou by samozřejmě i bylo, jak velkých výpadků bychom byli svědky. Aktuálně však v Saudské Arábii nejsme svědky žádných masivních protestů. Zatím nic nenasvědčuje, že bychom se v nejbližších týdnech měli dočkat přerušení dodávek. Vyloučit tuto variantu nicméně při aktuální situaci v arabských zemích nelze.
Trvající problémy v regionu Severní Afriky a Blízkého a Středního východu udrží cenu ropy v dohledné budoucnosti zřetelně nad 100 USD/brl. Jak vysoko nad touto psychologickou hranicí se bude ropa držet bude záviset na aktuální intenzitě a rozsahu problémů.
Současný stav a historické analogie ukazují spíše na riziko delšího než kratšího trvání nepokojů, proto počítáme s vysokými cenami ropy (115 USD/brl a více pro Brent) minimálně do pololetí. Se zklidňováním situace by měla cena ropy postupně klesat, mimo jiné i proto, že se dá očekávat sílící negativní vliv vysoké ceny energií (mimo ropy bude negativně působit i jaderná krize ve Fukušimě a její dopady na jadernou energetiku ve světě) na výkonnost světové ekonomiky.
Intenzita poklesu bude záviset na míře zklidnění situace v arabských státech a aktuálním stavu světové ekonomiky. Jsme spíše opatrní a nepředpokládáme, že do konce roku klesne cena ropy zpět pod 100 USD/brl. Pouze pokud by došlo k výraznému zpomalení růstu v Asii (především Číně), mohla by cena ropy klesnout rychleji.
Aktuálně je pro cenu ropy rizikem jednoznačně další, a to i velmi výrazný, růst. Důvodem je především možnost zhoršení regionální krize a její zásadnější přesun do klíčových ropných producentských států (Saudská Arábie, Írán, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt). Nemusí jít nutně o zhroucení místních režimů, stačily by soustavnější sabotáže narušující těžbu, což hrozí především v Saudské Arábii.
Kolaps režimu a občanská válka by mohly spíše hrozit v Íránu. Lze souhlasit s Jamanim, že v případě zásadnějších problémů v některém klíčovém producentském státě by cena ropy mohla lehce přesáhnout 200 USD/brl. Situace by byla minimálně srovnatelná s ropnou krizí v roce 1973, možná dokonce ještě horší.
Veškeré rezervní kapacity OPEC jsou soustředěny v oblasti Perského zálivu, to znamená, že v případě výpadku těžby v tomto regionu by v podstatě neexistovala možnost náhrady chybějící produkce. Velmi pravděpodobně (téměř jistě) by došlo k situaci, kdy by poptávka významně převyšovala nabídku a jediným způsobem jak znovu nastolit rovnováhu by byl právě růst cen, který by v konečném důsledku část poptávky eliminoval.
Dopady na světovou ekonomiku, která se stále ještě plně nevzpamatovala z důsledků finanční krize a následné globální recese, by byly katastrofální, minimálně stejně negativní jako důsledky ropných krizí v roce 1973 a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let po revoluci v Íránu.