Dluhová past sklapla
60-80 mld. eur
V přepočtu až na 1,95 bilionu korun odhadují činitelé eurozóny a analytici objem nutného záchranného balíku pro Portugalsko.
11,25 miliardy Kč
Tolik by činila maximální výše záruk za úvěry pro Česko, pokud by totiž Lisabon čerpal pomoc i z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM).
Žádost Portugalska Brusel o pomoc by se mohla dotknout i Čechů. Pokud by totiž Lisabon čerpal pomoc i z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), pak by Česko záruky za úvěry vyšly maximálně na 11,25 miliard korun. Vyplývá to z propočtů ČTK.
EFSM existuje vedle záchranného fondu eurozóny (EFSF), ale účastní se jej všech 27 členských států Evropské unie.
Podíl ČR na EFSM odpovídá podílu na rozpočtu EU a činí zhruba 1,25 procenta. Pokud by tak Portugalci vyčerpali celou zbývající částku, což není příliš pravděpodobné, Česko by se zaručilo za zhruba 11,25 miliardy korun.
Garance neznamenají, že by česká vláda musela cokoliv platit. Platila by jen v případě, že by Portugalci svoje závazky neuhradili. Tehdy by Česká republika musela odvést celou částku do rozpočtu EU.
Celkovou výši finanční pomoci Portugalsku odhadují ekonomové až na 80 miliard eur (zhruba 1,9 bilionu korun). Pokud by EU postupovala stejně jako v případě Irska, pomoc by země čerpala z EFSF, EFSM a od Mezinárodního měnového fondu.
Češi "pomohli" i Irsku
Česko se již teoreticky podílelo na záchraně Irska, když se zaručilo za 6,7 miliardy korun, tedy na podílu z 22,5 miliardy eur (zhruba 540 miliard korun), které Irové čerpají právě z EFSM. V Evropském mechanismu finanční stability přitom zbývá ještě 37,5 miliardy eur (zhruba 900 miliard korun).
Peníze z EFSM stojí většinou stranou pozornosti. Výjimkou je Velká Británie, kde se britský podíl v Evropském mechanismu finanční stability stal terčem kritiky konzervativních poslanců a pravicových médií. Ti nechápou, proč by se Británie měla podílet na záchraně jakékoliv země eurozóny.
Současný konzervativní ministr financí George Osborne svaluje vinu na svého labouristického předchůdce Alistaira Darlinga, který dal loni v květnu souhlas Británie s vytvořením EFSM. Osborne podle svých slov na Darlinga tlačil, aby dohodu odmítl.
"Portugalsko ospravedlňuje naší strategii. Mají dokonce nižší deficit než my," řekl deníku Financial Times nejmenovaný Osbornův poradce. Británie by se na záchraně Portugalska měla podílet maximálně čtyřmi miliardami liber, tedy zhruba 111 miliardami korun.
ŘeckoIrskoPortugalsko
 ŘECKO
- Hlavními problémy Řecka byly šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. Nedůvěru mezi investory zanechal i fakt, že se Řecko v minulosti přiznalo k falšování statistik a zamlčelo skutečnou výši rozpočtového schodku. O finanční pomoc Řecko požádalo EU a MMF loni v květnu poté, co mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Veřejný dluh Řecka nyní míří ke 150 procentům HDP (konvergenční kritéria připouštějí maximálně 60 procent) a rozpočtový deficit loni činil přes devět procent, když pravidla unie povolují maximálně tříprocentní deficit.
Někteří ekonomové, včetně českého prezidenta Václava Klause, považují za příčinu problémů Řecka euro. Částečným řešením problémů by totiž mohlo být znehodnocení řecké měny, což ale kvůli euru není možné.
- Loni v květnu eurozóna schválila pomoc pro Řecko ve výši 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) od zemí eurozóny a MMF výměnou za razantní škrty výdajů, zvýšení daní a strukturální reformy. Letos v březnu eurozóna na mimořádném summitu souhlasila se snížením úroků z úvěrů a Řekové rovněž dostali více času na jejich splacení - celkem sedm let místo původního 3,5 roku. Průměrné roční úročení se zmírní o procento na 4,2 procenta.
- Řecký HDP se loni propadl o 4,5 procenta, tedy o něco více, než se předpokládalo. Letos se čeká třetí rok poklesu po sobě.  IRSKO
- Do problémů se Irsko dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala zemi k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků.
- Loni v listopadu si Irsko vyjednalo od MMF a EU finanční pomoc v objemu 85 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč) kvůli výdajům na sanaci ztrátových bank. Ve skutečnosti si Irsko půjčuje zhruba 67,5 miliardy eur (asi 1,7 bilionu Kč), protože zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu. Letos na summitu ale eurozóna na rozdíl od Řecka Irsku nesnížila úroky.
Podmínkou pro přijetí pomoci byly zátěžové testy největších bank. Ty ukázaly, že irským bankám chybí kapitál za zhruba 24 miliard eur. Záchranný fond počítal na rekapitalizaci bank s částkou až 35 miliard eur. Země se tedy oznámenou částkou do tohoto limitu bez problémů vejde. Podle ekonomů je ale nejisté, zda to bude stačit, protože krize realitního trhu ještě neskončila.
- Irský HDP loni klesl o jedno procento, a ekonomika tak zaznamenala už třetí celoroční pokles po sobě. Výsledek je mnohem horší, než čekali analytici, a nesplnil ani plán vlády. Ta očekávala, že ekonomika o 0,3 procenta vzroste.  PORTUGALSKO
- Portugalsko dostalo do problémů vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Rozpočtový deficit loni činil kolem sedmi procent HDP, státní dluh dosáhl výše 80 procent HDP. Vláda premiéra Josého Sócrata se proto snažila prosadit úsporná opatření, parlament je ale neschválil a premiér podal demisi. To ztížilo finanční situaci země a její přístup na trhy dluhopisů, po Sócratově demisi vzrostly výnosy z portugalských dluhopisů do takové výše, že v podstatě činily financování státního dluhu dlouhodoběji neudržitelným. Poslední kapkou bylo, že zástupci největších bank v úterý varovali, že banky už nejsou ochotny nakupovat portugalské státní dluhopisy. Vládě doporučili, aby si do řádných voleb, které jsou plánovány na začátek června, vzala úvěr. Ve středu tak Sócrates oznámil, že Portugalsko požádá EU o finanční pomoc.
- Podle odhadů bude Portugalsko potřebovat záchranný balík v sumě 60 až 80 miliard eur (až 1,95 bilionu Kč).
- HDP loni vzrostl o 1,4 procenta. V posledním čtvrtletí však kvůli úsporným opatřením vlády proti předešlému čtvrtletí oslabil.
|
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
