Lubomír Lízal, nováček v sedmičlenném týmu určujícím českou měnovou politiku, při rozhovoru váží každé slovo. Není divu, za dveřmi je měnové zasedání České národní banky, které může ukončit éru rekordně nízkých úroků. Při svém prvním hlasování Lubomír Lízal posílil stranu holubic přesvědčených, že inflační tlaky zatím nepředstavují takové nebezpečí, aby bylo nutné ekonomice "doping“ v podobě nízkých sazeb odebrat. Jak se rozhodne příští týden, samozřejmě přímo neprozradí. Vodítkem však mohou být jeho slova o stále slabé domácí poptávce a o nerovnoměrném vývoji v Německu.

HN: Jak pozorně sledovala ČNB vládní krizi? Na podzim banka vládní program úspor zmínila jako jeden z faktorů oddalujících zvýšení úroků.

Snažíme se aktuální politiku nebrat do úvahy. Historie České republiky ukazuje, že i v okamžiku, kdy nemáme vládu, jede ekonomika způsobem, který byl již nastaven. Takže dokud nedojde k nějakým rapidním změnám v politice vlády, Česká národní banka by ani reagovat neměla.

HN: Co přinášejí dnešní rekordně nízké úroky? A co by zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu znamenalo?

Současná výše reflektuje stav české ekonomiky, kdy vnímáme relativní slabost domácí poptávky nepromítající se do zásadnějších inflačních tlaků. Když se podívám na Německo, našeho hlavního obchodního partnera, tak tam vidím divergenci danou odlišným chováním průmyslu a sektoru služeb. Průmyslová výroba se relativně posouvá dopředu, tamní terciární sektor na tom není tak dobře. Jde o smíšený signál. Čekáme na to, do jaké míry dojde k hospodářskému oživení v ostatních oblastech. A i když je pro nás Německo velmi důležité, není jediné.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se