S plánovaným odklonem Německa od jaderné energie chce ČEZ prodávat Němcům více proudu. V rozhovoru pro pondělní vydání ekonomického listu Handelsblatt to řekl šéf firmy Martin Roman. Chystané odstavení německých jaderných elektráren podle něj povede ke zdražení elektřiny a k odchodu velkých průmyslových podniků z Německa.
Vláda kancléřky Angely Merkelové přehodnotila svou energetickou politiku po březnové katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima. Vláda na tři měsíce pozastavila prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a sedm nejstarších minimálně po tuto dobu vyřadila z provozu.
V polovině dubna kancléřka oznámila, že její země jádro opustí, jak nejrychleji to bude možné, a zaměří se na využívání energií z obnovitelných zdrojů. Termín zavření německých jaderných elektráren chce oznámit v červnu, podle dnešního vydání Handelsblattu by to mohlo být do deseti let.
Německý deficit šancí pro ČEZ
Rozhodnutí Německa přestat využívat jádro, z něhož v současnosti pochází asi 23 procent německé elektřiny, Roman nechtěl komentovat. Důsledkem podle něj bude zdražení proudu, které pocítí nejen soukromí odběratelé.
"Velké průmyslové podniky budou rozvažovat, zda budou chtít v zemi vzhledem ke stoupajícím cenám elektřiny zůstat. Dříve nebo později se velký průmysl přesune do zahraničí, tím jsem si celkem jistý," upozornil.
Roman v interview připustil, že český státní koncern by rád využil nedostatku proudu na německém trhu, který vyřazení 17 jaderných elektráren pravděpodobně přinese. To ukázala už nynější dočasná odstávka reaktorů postavených před rokem 1980.
"Čím větší bude deficit elektřiny v Německu po odstavení atomových elektráren, tím větší budou samozřejmě šance pro nás," uvedl.
Merkelová po Fukušimě: Německo rychle opustí výrobu elektřiny z jádra - čtěte ZDE
ČEZ si mne ruce: německé volby vyhnaly ceny elektřiny do výšin - čtěte ZDE
K větším dodávkám proudu do Německa bude však potřeba rozšířit přenosové sítě přes hranice. S jejich výstavbou vidí Roman hlavní problém na německé straně. "Česko bylo vždy připravené investovat do přeshraničního vedení," uvedl.
Dostavba Temelína nezrychlí
Odmítl nicméně, že by ČEZ kvůli změnám energetické politiky v Německu uspíšil dostavbu jaderné elektrárny Temelín, která by se měla do roku 2020 rozrůst o další dva bloky.
"Nové bloky Temelína nestavíme kvůli stoupající poptávce z Německa, ale pro české odběratele," zdůraznil. "Potřebujeme více jaderných elektráren, protože v Česku nebudeme mít dostatek uhlí," dodal.
Právě uhlí bude muset podle odborníků v Německu částečně nahradit deficit způsobený výpadkem energie z jádra. To by mohla být další dobrá zpráva pro ČEZ, který má podíl ve východoněmeckých hnědouhelných dolech Mibrag. "Pokud by Německo mělo upřednostňovat produkci elektřiny z uhlí, jsme samozřejmě připraveni pomoci," uzavřel Roman.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist