Karlovarské letiště slaví 80. let, nejstarší v regionu ale není

Karlovarské letiště patří mezi pětici nejvýznamnějších civilních letišť v zemi a jeho služby loni využilo více než 70.000 cestujících. V neděli 15. května uplyne již 80 let od zahájení provozu, ale přesto letiště u obce Olšová Vrata nedaleko lázeňské metropole v současnosti září novotou.

Karlovarské letiště sice slaví úctyhodné narozeniny, zdaleka však není nejstarším v regionu. Prvním letištěm i v rámci celého Česka se může pyšnit Cheb, kde se již v roce 1917 usídlilo letectvo císařské a královské armády bývalé monarchie. Dříve než v Karlových Varech vznikla také například letiště v Plzni a Mariánských Lázních. Pouze to karlovarské se však prosadilo jako významný vnitrostátní i mezinárodní vzdušný přístav.

Vzdušná spojnice s lázněmi

S myšlenkou vybudovat v blízkosti lázeňského centra letiště přišli karlovarští radní již ve 20. letech minulého století. V součinnosti s Mariánskými Lázněmi chtěli propojit lázeňský trojúhelník s Prahou a německými letišti.

Zatímco v Mariánských Lázních se začalo létat již v roce 1926, s výstavbou karlovarského letiště se začalo v roce 1929. O dva roky později zde byl v provizorních podmínkách zahájen letecký provoz - 15. května 1931 na trati Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary.

Letiště mělo původně travnatou přistávací a vzletovou plochu a minimální zázemí. Hlavní odbavovací budova byla zprovozněna v roce 1933. Letiště se slibně rozvíjelo, v druhé polovině 30. let bylo zařazeno do evropské sítě letišť a mělo přímé spojení s 11 městy v Československu.

Během druhé světové války letiště obsadila německá Luftwaffe, koncem války bylo značně poničeno. Poválečný provoz byl zahájen v roce 1946 sezónní linkou do Prahy. Nová etapa letiště začala v roce 1952, kdy byla zahájena stavba cementobetonové přistávací a vzletové plochy dlouhé 2150 metrů. Celý areál byl výrazně rozšířen a zmodernizován. Provoz byl po rekonstrukci obnoven na podzim 1960.

V 60. a 70. letech výrazně vzrost počet odbavených cestujících (až na zhruba 50 tisíc ročně), letiště zahájilo celoroční provoz a denně provozovalo šest pravidelných vnitrostátních spojů. Útlum nastal koncem 70. let v souvislosti s ropnou krizí a tudíž velkým zdražením letecké dopravy. Provoz na letišti byl dokonce na čas úplně zastaven a vážně se zvažovalo zrušení civilního letiště. V 80. letech byl udržován pouze sezónní spoj s Prahou, přesto letiště bylo dále modernizováno, když získalo nový asfaltový povrch.

Po revoluci i mezinárodní lety

Po roce 1989 se Olšovým Vratům vrátil statut mezinárodního letiště, sloužilo však pouze pro osobní dopravu malých letadel. Pravidelné letecké spojení se zahraničím bylo poprvé od konce druhé světové války obnoveno v dubnu 1995, kdy začal létat spoj do švýcarského Curychu.

V roce 2004 stát převedl letiště do majetku Karlovarského kraje. Kraj poté zahájil rozsáhlou rekonstrukci za zhruba 300 milionů korun. V roce 2009 byl například otevřen nový moderní terminál, který může odbavit až půl milionu cestujících za rok. Díky modernizaci mohou nyní na letišti přistávat i letadla řady Boeing 737 nebo Airbus 320.

Právě investice byly hlavním kritériem ve snaze přilákat na letiště další aerolinky a zavést sem nové linky, uvedl náměstek hejtmana Petr Navrátil. Díky tomu se kromě už dříve zavedených pravidelných spojů do Moskvy nebo Petrohradu podařilo letos zahájit provoz mezi Karlovými Vary a Kyjevem či Jekatěrinburgem. "Nadále se snažíme i o linky na západ Evropy," uvedl náměstek.

Úspěšná současnost

Mezinárodní letiště Karlovy Vary - Olšová Vrata zažívá poměrně úspěšné období. Přibývá počet odbavených cestujících, míří na něj nové linky a jeho hospodaření je ziskové. Loni vzrostl počet odbavených cestujících včetně tranzitních na 70.903, což znamenalo meziroční růst o 3,7 procenta. Zisk před zdaněním v roce 2010 byl 1,3 milionu korun a letos z Olšových Vrat nově létají letadla mezi Kyjevem a Jekatěrinburgem.

K Český aeroliniím a ruskému Aeroflotu letos nově přibyly společnosti AeroSvit Ukrainian Airlines (Kyjev) a Czech Connect Airlines (Jekatěrinburg). Ukrajinský dopravce nabízí lety vždy v pondělí a ve čtvrtek. Na spoje budou nasazena v pondělí letadla Boeing B-737 se 108 až 154 místy a ve čtvrtek Embraer E-145 se 49 místy. Cesty do Jekatěrinburgu zajistí Boeing 737-300, palubní služby jsou nabízeny ve dvou třídách, Business pro 20 cestujících a Economy pro 118 cestujících.

Podle Navrátila se ovšem zatím nezdařil první pokus o spojení s některým ze západoevropských letišť, když padla připravovaná linka Karlovy Vary - Vídeň. Podle Navrátila dopravce Central Connect Airlines od záměru ustoupil i přes slíbenou finanční podporu Karlovarského kraje. "Firma spočítala, že i s naší podporou je pro ně linka letos nerentabilní," podotkl Navrátil. Kraj slíbil, že podle obsazenosti spojů bude dotovat linku do 3,6 milionu korun. Čím nižší obsazenost spojů, tím by dotace byla větší.