Potenciální dopady řecké krize: Banky v regionu CEE mohou přijít o povolení matek k úvěrování

Pravděpodobnost restrukturalizace řeckého státního dluhu se stále zvyšuje. Evropské banky podle posledních informací Výboru evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS) a Goldman Sachs drží dluhopisy Řecka v hodnotě 101 miliard eur.

Jako největší věřitelé z evropského bankovního sektoru (mimo řecké banky) vystupují: BNP Paribas (5 mld. EUR), Dexia (3,5 mld. EUR), Commerzbank (3 mld. EUR) či Société Générale (2,7 mld. EUR).

V rámci středoevropského regionu by potom měla nejvíce utrpět kvůli znehodnocení investic do řeckých dluhopisů Komerční banka.

V případě ztráty celé investice by totiž mohla odepsat až 4,5 miliardy korun (cca 35 % z loňského zisku).

Reálné šíření negativních vlivů však nelze kvantifikovat jen pomocí expozic konkrétních bank vůči řeckým dluhopisům. Vztaženo na náš region střední a východní Evropy totiž bankovní sektor a jeho fungování v rámci ekonomiky zůstávají závislé na externím financování a rozhodování.

Zamrzne úvěrování?

Rizikem dalšího vývoje je proto, že další vlna obav o dluhovou krizi okrajových zemí eurozóny přiměje mateřské finanční instituce k dramatickému omezení úvěrování u svých dceřiných bank působících na rychle se rozvíjejících trzích, jako tomu bylo před třema roky. Banky jako Société Générale, Erste Bank, ING či UniCredit Bank zkrátka mohou v případě obav zavelet k ústupu od dosud expanzivní úvěrové politiky, což může omezit další rozvoj korporátní sféra a spolu s ním i růst ekonomik střední a východní Evropy.

„Domníváme se, že současné problémy Řecka mohou mít výraznější dopad na rychle rostoucí Evropu,“ upozornil dnes v rozhovoru pro agenturu Neil Shearing, ekonom Capital Economics v Londýně. “Je to hádanka. Ale já se domnívám, že nyní může jít jen o klid před bouří,“ dodal.