Německá vláda rozhodla. Jaderné elektrárny uzavře do roku 2022

Německo uzavře všech svých 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Dohodla se na tom německá vládní koalice.Středopravá koalice kancléřky Angely Merkelové se začala odklánět od jaderné energie v reakci na jadernou krizi v Japonsku.

Německo se tak v podstatě vrací k plánům vlády Gerharda Schrödera z počátku století, které počítaly s úplným ukončením využívání jádra v Německu v příštím desetiletí.Současný kabinet však loni životnost všech atomových elektráren prodloužil v průměru o 12 let.

7 reaktorů už je mimo provoz

Kancléřčina koalice nyní plánuje ponechat natrvalo mimo provoz sedm nejstarších německých jaderných reaktorů a problémovou severoněmeckou jadernou elektrárnu Krümmel. Sedm reaktorů postavených před rokem 1980 bylo dočasně uzavřeno v březnu v reakci na katastrofu v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Elektrárna Krümmel je odstavena již čtyři roky.

Do roku 2021 by mělo být postupně odpojeno dalších šest jaderných reaktorů. Tři nejmodernější zařízení by mohla zůstat v provozu o rok déle, pokud by hrozily výpadky v dodávkách elektřiny. V roce 2018 bude přezkoumáno, zda bude možný úplný odchod od jaderné energie už v roce 2021.

Jako "studená rezerva" by měla být v pohotovostním režimu ponechána po dva roky také jedna z již odstavených starších elektráren. Do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země, což by mohlo ohrozit stabilitu přenosové sítě. Merkelová na odpolední tiskové konferenci nicméně zdůraznila, že to bude až krajní řešení.

Rozhodnutí je definitivní

"Je to definitivní. Nejzazší termín pro konec posledních tří jaderných elektráren je rok 2022," řekl německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen, podle něhož toto rozhodnutí už nebude zvratitelné. Formálně ho ještě musí schválit vláda, která by tak měla učinit příští pondělí, a také parlament. Tam se očekává konečné hlasování na začátku července.

Opozičním levicovým stranám, které podobně jako většina německé veřejnosti dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se nelíbí záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu. Zatímco sociální demokraté (SPD) jsou i přesto ochotni příslušný zákon podpořit, Zelení ještě nechávají otevřené, jak se k normě postaví.

Velké výhrady k plánům berlínské koalice má průmyslový sektor. Podle prezidenta Spolkového svazu německého průmyslu Hanse-Petera Keitela hrozí oslabování Německa jako průmyslové země. "Odklon od finančně únosného zásobování energií je jasné riziko," uvedl šéf automobilky Daimler Dieter Zetsche. Energetický koncern RWE dokonce zvažuje, že se bude proti vládnímu kroku právně bránit. Němečtí ekologové ho naopak považují za příliš pomalý; organizace Greenpeace žádá vypnutí atomových elektráren do čtyř let.

Připravme se na vyšší ceny elektřiny

Podle mluvčího české energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže povede odpojení německých jaderných elektráren k růstu cen elektřiny nejen v Německu, ale v celém středoevropském regionu. Zdůraznil však, že Česko nebude německé jaderné elektrárny nahrazovat vývozem.

"Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně uplatnit eventuálně dočasný přebytek," uvedl Kříž. Podle podmínek na německém trhu ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal.

Nedělní koaliční jednání se netýkalo jen termínu uzavření jaderných elektráren. Koalice se také dohodla, že zachová daň z jaderného paliva, kterou loni prosadila. Podle původního plánu měla do roku 2016 do státního rozpočtu každoročně přinášet 2,3 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč). Při definitivním odstavení osmi starších reaktorů to ale bude asi jen 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy Kč).

Koalice se rovněž shodla na urychlení výstavby nových elektráren na fosilní paliva, energetických zásobníků a přenosových sítí. Chce také dál omezovat státní podporu pro solární elektřinu. Podle agentury Reuters počítá do roku 2020 s desetiprocentním snížením spotřeby elektřiny a se zdvojnásobením podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu země ze současných zhruba 17 procent na 35 procent.

Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Kromě něj plánuje v budoucnu kompletně opustit jádro sousední Švýcarsko.