Merkelová chce odchod Německa od jádra za deset let. Operátoři varují před blackouty

Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila návrhy na uzavření všech 17 jaderných elektráren v Německu během příštích zhruba deseti let. Informovala o tom agentura Reuters. Německo se letos začalo odklánět od jaderné energie v reakci na jadernou krizi v Japonsku.

Merkelová na setkání Křesťansko-sociální unie (CSU), která je koaličním partnerem její Křesťanskodemokratické unie (CDU), uvedla, že považuje návrh CSU na odchod od jádra do roku 2022 za vhodný. Dodala, že vláda časem stanoví pevné datum pro tento odchod.

"Považuji časový harmonogram, který CSU vidí jako možnost, za přiměřený časový harmonogram," řekla Merkelová. "Lidé chtějí vědět, že existuje konkrétní konečné datum, takže o takovém datu budeme mluvit," dodala.

Německá vláda se po katastrofě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla změnit své energetické plány. Pozastavila na tři měsíce platnost loňského prodloužení životnosti všech 17 jaderných elektráren v zemi a na stejnou dobu nařídila uzavřít sedm nejstarších bloků. Do provozu nemá být v tomto období uveden ani již dříve odstavený reaktor v severoněmeckém Krümmelu.

V současnosti dodávají elektřinu do sítě pouze čtyři německé jaderné elektrárny kvůli vládnímu moratoriu a přechodnému odstavení některých reaktorů v rámci údržbářských prací. Podle úřadů však nehrozí žádné výpadky v dodávkách elektřiny.

Jihu Německa prý hrozí blackouty

S tím ale nesouhlasí čtyři energetičtí operátoři. Jižním oblastem Německa podle nich hrozí během této zimy rozsáhlé výpadky elektřiny – blackouty –, pokud alespoň část z v březnu odstavených jaderných elektráren nebude znovu uvedena do provozu.

Německému ministru hospodářství to píší operátoři Amprion, Tennet, 50hertz a EnBW-Nezte v dopise, který má agentura Reuters k dispozici. Během zimní sezony bude podle nich třeba dodatečných 2000 megawattů výkonu, což představuje zhruba kapacitu dvou jaderných reaktorů.

Někteří ochránci životního prostředí podle agentury AP tvrdí, že energetické firmy úmyslně provádí údržbu jaderných reaktorů ve stejné době, aby pomocí obav z výpadků proudu ovlivnily debatu o odchodu Německa od jaderné energie. "Obáváme se, že energetické společnosti by mohly úmyslně vyvolat výpadek proudu, aby ovlivnily lidi v debatě o opuštění jaderné energie," uvedl Jochen Stay z protijaderné organizace Ausgestrahlt.

Německo chce výpadek jaderných elektráren nahradit s pomocí obnovitelných zdrojů. Minulý měsíc byla například spuštěna první z rozsáhlých větrných elektráren v Baltském moři.

Zprávy o odstavování jaderných elektráren v Německu tlačí ceny elektřiny na energetické burze nahoru. To pomáhá například českému energetickému gigantu ČEZ. Česká vláda podle premiéra Nečase o odstavování jaderných elektráren neuvažuje.

EU požaduje, aby se všechny jaderné elektrárny v Evropě, i v zemích mimo unii, podrobily novým bezpečnostním testům.

Ve Švýcarsku demonstrovalo 20.000 lidí proti jaderné energii

Ve Švýcarsku se v neděli konala největší demonstrace proti jaderné energii za uplynulých 25 let. Podle agentury AP kolem 20.000 lidí se sešlo na pokojném protestním pochodu kolem jaderné elektrárny Beznau, která je v provozu už 40 let a je nejstarší v zemi.

Naposledy se tak početná manifestace uskutečnila v zemi v roce 1986. Tehdy demonstrovalo 18.000 lidí u jaderné elektrárny Gösgen, která je podobně jako Beznau umístěná na severu švýcarské konfederace.

Jedna z organizátorů akce Michaela Lötscherová řekla, že nedávná katastrofa japonské jaderné elektrárny Fukušima 1 zcela otočila debatu o využívání jaderné energie ve Švýcarsku.

Vliv to mělo například i na situaci v Německu, kde bylo dočasně odstaveno několik starších elektráren.

Ve Švýcarsku je celkem pět těchto zařízení, která zajišťují dodávku dvou pětin spotřebované elektrické energie v zemi.