Během energetické krize zachránil Evropu, ale také vypnul jaderné elektrárny. Do Prahy míří exministr Robert Habeck

Jde o trochu ohrané klišé, že odkaz toho či onoho politika je rozporuplný. Pro bývalého německého ministra hospodářství a vicekancléře za Stranu zelených Roberta Habecka je to ale skutečně nejtrefnější popis. Muž, který dodnes rozděluje Evropu, bude hlavním řečníkem na konferenci Kompas pro Česko, což je topbyznysový summit HN o ekonomické bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti, který se koná už 2. prosince v Praze.

O rozporuplnosti Habeckova odkazu svědčí například to, že současný křesťansko-demokratický kancléř Friedrich Merz ho kdysi nazval „tváří hospodářské krize“. Podobně ho zhodnotili i voliči při letošních volbách do Spolkového sněmu. Habeck kandidující na kancléřský post v nich propadl, z politiky se brzy poté stáhl a dal přednost akademické sféře.

A přitom právě Merzova vláda aktuálně hromadně přebírá a realizuje dřívější Habeckovy nápady, jako je dotovaná cena elektřiny pro těžký průmysl či výstavba rovněž dotovaných plynových elektráren o výkonu osm gigawattů, které mají stabilizovat výkyvy dodávek z obnovitelných zdrojů.

Exkluzivní rozhovor

Zásobníky jsme naplnili i bez Ruska. Od uhlí odejdeme dříve, než se plánovalo, říká pro HN německý ministr Habeck

21. 10. 2022 ▪ 8 min. čtení

S plynem byl přitom zelený politik natolik spojován, že si svého času vysloužil přezdívku „Gasminister“. Byl to totiž právě Habeck, kdo na vrcholu energetické krize po zastavení dodávek z Ruska v rekordně krátkém čase rozjel v Německu výstavbu přístavních terminálů na zkapalněný zemní plyn, našel alternativní dodavatele za Rusko a s pomocí státních miliard zachránil klíčové plynárenské koncerny, kterým hrozil bankrot.

Bez toho by energetická krize měla mnohem fatálnější dopady nejen na Německo, ale na celou Evropu. A to včetně Česka, které většinu zemního plynu odebírá skrze německé plynovody.

Na přelomu roku 2022 a 2023 byl proto Habeck na vrcholu popularity, ne však na dlouho. Zatímco u voličů záhy narazil s povinností rychlé výměny fosilních domácích kotlů za ekologická, ale drahá tepelná čerpadla, v zahraničí je dodnes spojován především s dotažením odchodu od jaderné energetiky odstartovaném kancléřkou Angelou Merkelovou. Že Německo vypnulo poslední tři jaderné bloky právě na jaře 2023 za dodnes ne úplně vyjasněných okolností, naráží nejen v jaderně optimistickém Česku na nepochopení.

Když Habeck letos v září položil svůj poslanecký mandát a oznámil záměr odejít do zahraničí, zdůvodnil to v rozhovoru pro deník taz tím, že nechce „jak strašidlo běhat po chodbách“ a připomínat každému, že byl kdysi vicekancléřem. A přesto, jak dokazují nejnovější kroky ještě donedávna ostře „protihabeckovské“ vládní koalice a titulky o comebacku vizí bývalého ministra, jeho vliv v Berlíně je stále silnější, než je tomu u leckterého aktivního politika.