Obama po setkání s Merkelovou: Evropská dluhová krize nesmí ohrozit světové oživení

Evropská dluhová krize podle amerického prezidenta Baracka Obamy nesmí ohrozit globální hospodářské oživení.

Šéf Bílého domu již v minulosti současné problémy eurozóny, jejíž stabilitu ohrožuje Řecko pohybující se na hraně bankrotu a několik dalších předlužených států, označil za jeden ze zdrojů nynějšího zpomalování obnovy americké ekonomiky po nedávné hluboké recesi.

Americký prezident v úterý zároveň na tiskové konferenci po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou uvedl, že právě Německo bude při řešení řeckých problémů hrát klíčovou roli. Varoval před tím, že nekontrolované dění v eurozóně by bylo pohromou pro světovou ekonomiku.

"Musíme se postarat o to, aby se při řešení problému vzaly v úvahy všechny nejlepší myšlenky," řekl Obama.

Šéfka spolkové vlády pak řekla, že stabilita eurozóny je důležitá pro světovou ekonomiku a že evropské státy dospějí k udržitelnému řešení. Pokud je nějaká země v nebezpečí, a ohrožuje tím euro jako celek, pak je v zájmu každé jednotlivé země dohlédnout na to, aby prostor společné měny nebyl ohrožen.

Merkelová dodala, že stejně tak věří v to, že řešení svých problémů s dluhy naleznou Spojené státy. Americká politická scéna má nyní čas jen do srpna pro zvýšení stropu pro zadlužení země. Pokud se jí nepodaří nalézt společnou řeč, hrozí zemi podle ministra financí Timothyho Geithnera bankrot, který by otřásl světovými finančními trhy.

Eurozóna nyní připravuje již druhý záchranný balík na pomoc Řecku. První činil 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Nyní se jedná o nové částce, která by podle některých informací opět mohla přesáhnout 100 miliard eur.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane další část úvěru.

Na finančních trzích proto panují obavy, že Řecko bude nakonec své dluhy nuceno restrukturalizovat. Na konci loňského roku Řecko dlužilo už skoro 330 miliard eur (asi 8,1 bilionu Kč). Jde o téměř 150 procent jeho hrubého domácího produktu.