Žebříček 500 největších firem světa. Český gigant ČEZ si pohoršil

Po celá 90. léta minulého století byly společnosti působící v sektoru přírodních zdrojů outsidery. Ať již šlo o ropné společnosti či firmy působící v zemědělském průmyslu, investory byly chápány jako symboly staré a přežilé ekonomiky. Doba se ale rychle změnila a při pohledu na letošní žebříček FT Global 500 největších světových společností, tak jak je podle tržní kapitalizace sestavil britský list Financial Times (FT), je jasné, že se všichni tito investoři mýlili.

Ropné a těžařské firmy okupují přední příčky žebříčku, mezi první desítkou je jich hned šestice. První místo si oproti loňsku prohodili dva ropní giganti, když americký ExxonMobil předskočil čínského konkurenta PetroChina. Těžařský průmysl získal v uplynulých 12 měsících vůbec nejvíce na hodnotě - zatímco loni byl v žebříčku sektorů na devátém místě, letos je již pátý největší.

K vysvětlení proč tomu tak bylo, stačí jedno slovo - Čína. Prudký růst druhé největší světové ekonomiky vytlačil vzhůru ceny ropy a zemního plynu i dalších komodit. Tento efekt ještě umocnila skutečnost, že pomalou obnovu hospodářství západních států netáhne spotřeba obyvatelstva, ale daleko spíše průmyslové investice.

Je to ostatně vidět i na firmách, které v letošním žebříčku FT poskočily nejvíce - americká ropná společnost National Oilwell Varco si polepšila o 216 míst, ruská energetická firma Novatek poskočila o 194 příček.

Podívejte se na žebříček 500 největších světových firem podle Financial Times

Na ceně získávají i zemědělské firmy

Výrazný vzestup ale nezaznamenávají pouze firmy těžící ropu, či zemní plyn, oblibu investorů získávají i společnosti v zemědělském sektoru. Ty se do popředí zájmu dostaly po globální potravinové krizi z roku 2008, kdy ceny mnoha zemědělských komodit jako je pšenice či kukuřice vylétly na historická maxima.

Urbanizace a industrializace rozvíjejících se zemí jako je Čína, Indie nebo Brazílie výrazně pomohly rovněž firmám, jež těží železnou rudu. K jejich růstu navíc přispěla i změna ve stanovování prodejních cen této suroviny.

Posledních 40 let se dohadovaly na roční bázi, přičemž k razantním změnám cen takřka nedocházelo. Loni se ale k nelibosti ocelárenských podniků zavedly čtvrtletní kontrakty a cena vyskočila v podstatě přes noc ze 60 na 120 dolarů za tunu. V současnosti je k radosti těžařů jako je BHP Billiton, Vale nebo Rio Tinto ještě vyšší – asi 180 dolarů za tunu. Před deseti lety se přitom jedna tuna železné rudy prodávala za 20 dolarů.

Český energetický gigant ČEZ se umístil na 331 místě. Oproti loňskému 304. místu si pohoršil. Žádná další česká firma do první pětistovky nepronikla.