Jednou z mála vyjímek je institut STRATFOR, který v jedné ze svých posledních analýz nabízí poměrně osvěžující náhled na celou situaci. Příjemné čtení…
Tolik pozornosti, kolik si minulé úterý zasloužili aténští legislativci, na ně nebylo upřeno přibližně 2,000 let. Zpravodajské pokrytí hlasování o důvěře vládě, konané v Aténách dne 21. června 2011, zcela pohltilo globální finanční trhy. Celé hlasování bylo přenášeno živě na téměř všechny „24/7“ finanční a zpravodajské televizní kanály a webové odkazy na on-line vstupy z tohoto hlasování zaplavily internet.
Vláda hlasování ustála a premiér George Papandreou tak získal politickou autoritu k jeho snaze protlačit další dávku úsporných opatření, diktovaných zástupci a institucemi Eurozóny. Parlamentní hlasování o těchto opatřeních je plánováno na 28. června letošního roku.
Míra pozornosti, upřené na toto hlasování, však do značné míry nafukuje jeho důležitost. Do značné míry tak novinářům uniklo, že Řecko představuje 2,5% HDP celé Eurozóny a přímá expozice jejich jednotlivých členů na tento přímořský stát je „řiditelná“. Tato mediální fascinace Řeckem je tak jenom logickým pokračováním trendu přehánění v připisování významu jednotlivým událostem a nadhodnocování dopadu signálů od tzv. „kanárků v uhelném dole“.
Po roce a půl sledování vývoje krize státního dluhu v Eurozóně bychom proto měli jednu myšlenku uložit spolehlivě k ledu: žádná událost, krize nebo rozhodnutí nezpůsobí okamžitý kolaps Eurozóny. Natolik komplikovaný systém finančních a monetárních vztahů se nerozpadne za den, měsíc nebo rok.
„Vzhledem k tomu, že Eurozóna je v zásadě politický projekt, pouze radikální rozvolnění politických vazeb - které váží jednotlivé členské státy do měnové unie - mohou vést k jejímu rozpadu či fundamentální modifikaci“.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
