Ruský plyn, dříve vysoce žádané a téměř nedostatkové zboží, začíná mezi evropskými spotřebiteli zřejmě ztrácet na atraktivitě. A Gazpromu začínají utíkat zákazníci, i ti kdysi nejvěrnější. K Chorvatsku, které letos přestalo odebírat veškerý zemní plyn z východu (s Gazpromem mělo sjednáno smlouvu na 1 mld. m3 ročně, nyní jej bude odebírat od italského ENI), se přidalo Bulharsko.
Navzdory uzavřenému dlouhodobému kontraktu na dodávky chce Sofie do několika let radikálně omezit import z Ruska – z nynějších 2 mld. m3 na maximálně 0,5 mld. m3 ročně.
Výpadek hodlají Bulhaři nahradit zvýšením vlastní těžby, dodávkami z Turecka a také nově objeveným plynem v nekonvenčních břidlicových ložiskách.
Gazprom se k iniciativnímu přístupu dlouholetého zákazníka vyjádřit odmítl. Neoficiálně to považuje za bluf.
Konec věrného partnerství ?
Bulharsko patřilo v Evropě dlouhou dobu k relativně prorusky orientovaným státům. Obě země pojí krom slovanského jazyka i silné obchodní vazby (Rusko je druhým největším obchodním partnerem Bulharska). Jedním z největších plátců daní v zemi je ruský ropný koncern Lukoil.
Víc jak 200 tisíc Rusů, kteří každoročně zavítají na prosluněné pláže Varny či jiných černomořských letovisek, přináší ekonomice slušné devizové příjmy i zaměstnání pro desítky tisíc lidí v turistickém byznysu. O tom, že země je z 80 % závislá na importech ruského plynu, ani nemluvě.
Právě zemní plyn se ale stal příčinou výrazného ochlazení bilaterálních vztahů, a to poté, co v lednu 2009, uprostřed dalšího kola rusko-ukrajinských tahanic, bulharské domácnosti zažily skutečnou „ruskou zimu“.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
