Japonsko se vzpamatovává po katastrofě lépe než se čekalo. HDP klesl méně

Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím kvůli škodám po březnovém zemětřesení o 0,3 procenta. Pokles však zpomalil a byl nižší, než se čekalo, díky pokračujícímu oživování výroby. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila vláda.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru snížení hrubého domácího produktu o 0,7 procenta po propadu o 0,9 procenta za leden až březen.

Lepší než očekávané výsledky se projevily i na asijksých trzích, které uzavřely v plusu. Japonský index Nikkei uzavřel se ziskem 1,37 procenta na úrovni 9086,41 bodu.

Mírný pokles jenu pak pomohl předním japonským vývozcům. Rostly tak automobilky Toyota a Honda či výrobce elektroniky Sony. Téměř deset procent si připsal výrobce videoher Nintendo díky zprávě z médií, že tokijská akciová burza zvažuje převzetí burzy v Ósace. Spojení by podpořilo firmy, které mají akcie na obou burzách, protože by snížilo jejich náklady. Firma Nintendo, která se obchoduje v Ósace, také doufá, že by se mohla stát součástí indexu Nikkei 225.

V celoročním přepočtu ekonomika klesla o 1,3 procenta a zaznamenala propad již třetí čtvrtletí za sebou. I zde byl výsledek výrazně nižší než prognózy analytiků, kteří čekali snížení o 2,6 procenta.

Soukromá spotřeba, která se na celkovém ekonomickém růstu podílí zhruba 60 procenty, se snížila o 0,1 procenta, protože domácnosti kvůli zemětřesení omezily své výdaje. Kapitálové výdaje firem naopak stouply o 0,2 procenta.

Celkem domácí poptávka zvýšila ve druhém čtvrtletí HDP o 0,4 procentního bodu a byl to její první pozitivní příspěvek k růstu za tři čtvrtletí. Vnější poptávka, neboli čistý vývoz, naopak stáhla HDP dolů o 0,8 procentního bodu. Vývoz z Japonska je stále kvůli katastrofě omezený a dovoz naopak roste.

Škody za 300 miliard

Japonská ekonomika se kvůli zemětřesení, cunami a následné krizi jaderné elektrárny Fukušima dostala do nejhorší akutní krize od druhé světové války. Zemětřesení poškodilo továrny v regionu a mnoho místních firem, zvláště automobilek, muselo přerušit výrobu kvůli nedostatku součástek.

Celkové škody se odhadují na 300 miliard dolarů (asi pět bilionů korun), což by z japonské katastrofy učinilo nejnákladnější přírodní neštěstí v historii.

Analytici očekávají, že Japonsko by mohlo začít růst již ve třetím čtvrtletí a tempo růstu by mohlo patřit mezi nejvyšší z průmyslových zemí, protože vývoz a výroba se vrátí na úroveň před krizí. Roste však počet rizik, která tento scénář ohrožují.

Ohrožený vývoz?

Trhy se bojí nové globální krize kvůli dluhovým problémům v eurozóně, což by mohlo snížit zájem o japonské zboží v zahraničí. Problémem pro vývozce je i silný jen, který zdražuje jejich zboží v zahraničí a snižuje jejich zisky při přepočtu zahraničních tržeb na domácí měnu.

Japonská ekonomika však byla vratká již před zemětřesením. Čína loni sesadila Japonsko z pozice druhé největší ekonomiky světa. Zemi stále trápí pokles spotřebitelských cen, stárnoucí populace a snižování počtu obyvatel a obrovský veřejný dluh.