Nový americký velvyslanec v Číně uklidňuje Peking kvůli dluhům

Nový americký velvyslanec v Číně Gary Locke ujistil Peking, že jeho investice v USA jsou v bezpečí. Ve vůbec prvním veřejném vystoupení po příjezdu do země Locke také vyzval k větší spolupráci mezi Čínou a USA.

Čína je největším zahraničním držitelem amerického dluhu a v poslední době několikrát kritizovala způsob, jakým USA řeší své dluhové problémy. Peking důrazně varoval USA, že ohrožují stabilitu světové ekonomiky.

Gary Locke, který je prvním velvyslancem v Pekingu čínského původu, ujistil zemi, že americká administrativa podniká kroky, aby zastavila dluhovou spirálu, která Spojené státy připravila o elitní AAA rating.

"Prezident a Kongres společně pracují na tom, aby byla zajištěna fiskální integrita Spojených států amerických," řekl velvyslanec Locke.

"V posledních dnech poptávka po amerických dluhopisech roste a to je jasným indikátorem, že USA jsou bezpečné a ekonomika země je stále silná, i když se nyní potýká s řadou výzev."

Rodiče jednašedesátiletého velvyslance jsou čínští emigranti. Locke dříve pracoval na ministerstvu obchodu a nahradil Jona Huntsmana, který v dubnu rezignoval, aby mohl kandidovat na prezidenta.

Jedním z dlouhotrvajících sporů mezi USA a Čínou je kurz čínské měny, který USA označují za záměrně podhodnocený.

Prezident Barack Obama prohlásil, že chce zlepšit vztahy s Čínou, a volba velvyslance ze zdá být významným krokem.

Do Číny míří i viceprezident Biden

Dalším je nepochybně návštěva amerického viceprezidenta Joea Bidena, který do Pekingu odjíždí již v úterý. Setká se například s prezidentem Chu Ťin-tchaem či viceprezidentem Si Ťin-pchingem, na jehož pozvání přijíždí.

Schůzkám budou dominovat ekonomická témata, kromě toho ale Biden bude s čínskými představiteli zřejmě mluvit i o prodeji zbraní na Tchaj-wan, o situaci na Korejském poloostrově, o Blízkém východě či o americké přítomnosti v Jihočínském moři.

Bidenova cesta do Číny je první z plánovaných recipročních návštěv viceprezidentů, na nichž se obě strany dohodly během pobytu čínského prezidenta ve Washingtonu na začátku letošního roku. Jejich cílem je sblížení obou zemí a stabilizace vzájemných vztahů, řekli analytici čínské tiskové agentuře Nová Čína.

Představitelé obou zemí v minulosti opakovaně uvedli, že mají mnoho společných zájmů, byť nepřestávají být rivaly. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové bude vztah USA a Číny určující pro 21. století. Vzájemné sbližování je ale křehké a často je narušují sporné otázky, jako je americká podpora Tchaj-wanu, americká kritika Pekingu kvůli údajně nadhodnocenému jüanu či otázka rostoucího amerického zadlužování.

Čína vlastní zhruba desetinu z více než 14 bilionů dolarů amerického dluhu. S nevolí proto sledovala nedávné americké politické zmatky kolem zvýšení stropu pro další zadlužení země. Politici ve Washingtonu se na něm nakonec dohodli, zároveň ale ukázali, že se nezdráhají zatáhnout do svých sporů možnost bankrotu země. Čína se proti tomu ohradila.

Deset zemí, kterým Spojené státy dluží nejvíc

Dalších 7
fotografií

Ještě důraznější kritiku pak do Washingtonu směřovala poté, co agentura Standard & Poor's minulý pátek snížila dosud špičkový úvěrový rating. "Americká vláda se musí vyrovnat s bolestným faktem, že staré dobré dny, kdy mohla své vlastní problémy řešit půjčkami, jsou pryč," napsala Nová Čína. Doporučila, aby USA "léčily závislost na dluhu" snižováním výdajů na sociální účely a na obranu.

Citlivý prodej zbraní Tchaj-wanu

Čínu netěší ani chystaný prodej amerických stíhaček F-16 tchajwanskému spojenci Washingtonu. Podle Nové Číny kvůli sporu o zbraně a nedávnému setkání amerického prezidenta Baracka Obamy s dalajlamou dokonce hrozilo, že se cesta amerického viceprezidenta neuskuteční. Nakonec ale podle analytiků převážila stabilita vztahů obou zemí. USA nicméně před Bidenovou cestou své spojence v Tchaj-peji ujistily, že v otázce zbraní nehodlají ustupovat. Washington chce podle Clintonové o prodeji rozhodnout do začátku letošního října.

Podle Evana Feigenbauma z americké Rady pro zahraniční vztahy lze tak nyní obecně ve vztazích obou zemí očekávat větší napětí. Peking se nyní nachází ve složité situaci, kdy se zadrhává čínský ekonomický model založený na exportu a ve společnosti je patrné napětí. Čínské vedení se tak zaměřuje na domácí problémy a má menší chuť se více angažovat celosvětově, jak by si přáli Američané.

V některých kruzích navíc sílí dojem, že USA jsou v úpadku a Peking na vzestupu, a mohly by tak při jednáních zkoušet sílu nových svalů. Bidena, jenž kromě Číny navštíví i Japonsko a Mongolsko, tak v zemi nečeká snadná půda.

 "Spojené státy a Čína sdílejí více zájmů než, řekněme, před deseti lety. (...) Ale přenést společné zájmy do vzájemně se doplňující politiky bude pro ně nedosažitelné, dokud nezačnou více společně vnímat i rizika," podotkl Feigenbaum.