Globální ekonomika se nyní nachází v mnohem lepším stavu než v roce 2008, kdy panovaly obavy z deprese a deflace.Významně omezeny jsou v současné době ale i možnosti ekonomické politiky.
Protože omezení panují zejména na straně rozvinutých ekonomik, rozvíjející se země by měly být ochotny uvolnit více, než kdyby stejně postupovaly i ekonomiky rozvinuté.
Protože to však není pravděpodobné, měly by alespoň jednat preventivně, v cestě jim stojí hlavně riziko inflačních tlaků, které ještě úplně nepominuly.
Prostor pro další uvolňování existuje
Sazby v rozvíjejících se ekonomikách se většinou dostaly nad úrovně let 2008 a 2009, výjimku představují Turecko, Mexiko a Česká republika.
V jejím případě se ekonom Morgan Stanley Pasquale Diana domnívá, že pokud nebudou stačit nízké sazby, mohlo by se uvažovat o QE.
Celkově se dá říci, že většina z těchto ekonomik má velký prostor pro uvolňování monetární politiky. Prostor má ale i Fed a ECB a to použitím nekonvenčních nástrojů.
Možnost fiskálního uvolnění je menší, zejména v případě Indie, Polska a dokonce i Brazílie, rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami ale zůstává velký.
V případě Číny je pravděpodobné, že uvolnění politiky by již nespočívalo především na úvěrovém trhu jako v roce 2008.
Pravděpodobně by se použila hlavně fiskální politika zaměřená na sociální projekty. Spotřebu by podpořilo posílení renminbi, monetární uvolnění by znamenalo jak uvolnění likvidity, tak snižování sazeb.
Indie používala v roce 2008 agresivní fiskální politiku, její deficit očištěný o jednorázové příjmy nyní dosahuje 9 % HDP.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
